Některá setkání v životě jsou opravdu nečekaná a smutná.

Bylo mi tenkrát skoro osmnáct let. Jezdila jsem na dětské tábory jako oddílová vedoucí. Měla jsem před sebou maturitu, která mě čekala v dalším ročníku. Po ní jsem chtěla jít na vysokou.

Po prázdninách přišel šok

Nedaleko tábora se utábořila parta kluků na motorkách. Chodili se koupat ke stejnému rybníku. Jeden z nich mi tam padl do oka. Šíleně jsem se zamilovala, nejprve jen tajně. Když mě ale oslovil a představil se jako Roman, rychle jsem podlehla jeho kouzlu. Následovalo několik tajných nočních schůzek. Při jedné z nich jsem prožila první milování. Naivně jsem se domnívala, že jsem našla svého osudového muže, se kterým budu už napořád. To zklamání, když jednoho dne kluci odjeli, aniž bych měla na svého Romana nějaké spojení, se nedal popsat. Ještě větší šok jsem ale zažila pár týdnů po návratu z tábora, kdy už jsem chodila zase do školy. Byla jsem těhotná. Doma jsem se to dlouho bála říct, ale nakonec jsem musela. Samozřejmě následoval velký poprask a já šla na interrupci. I když jsem se později vdala a měla jsem dvě děti, tenhle krok jsem si celý život vyčítala.

Já ho poznala, on mě ne

Krátce po mých pětačtyřicátých narozeninách, jsem se zúčastnila obvyklého školení, kam jezdili i lidé z jiných firem. Jeden muž mě tam zaujal a byl mi povědomý. Pak jsem si všimla jeho tetování na levé ruce a mateřského znaménka na pravé. Skoro se mi zastavil dech. Přede mnou stál Roman, který mi kdysi zkazil mládí. Dala jsem se s ním nenápadně do řeči. Byl docela sdílný a chtěl mě „balit“. Nepoznal mě. Dozvěděla jsem se, že je starým mládencem. Až když jsem mu odhalila, kdo jsem, zbledl. Pak mi řekl, že celý život litovat, jak tehdy odjel bez rozloučení. Podlehl partě. O tom, že jsme spolu čekali dítě, jsem mu neřekla. Jen jsem mu sdělila pravdu, že jsem šťastně vdaná a spokojená. Přesto jsem druhý den během návratu domů celou cestu proplakala.

Jana R. (47), Praha