Po rozvodu jsem skočila do holínek

Dlouho jsem žila ve zlaté kleci, jak se říká manželkám podnikatelů. Nikdy by mě nenapadlo, že já, reprezentativní panička, skončím na venkově. A ještě šťastná.

Kdyby mi někdo vyprávěl můj vlastní příběh, říkala bych si, že je to jako v klasické telenovele. Nikdy mě moc nezajímali vrstevníci, ale spíš jsem inklinovala ke starším mužům. Možná to bylo proto, že mi chyběl otec.

Vzala jsem si bohatého muže

Na vysoké škole jsem se zamilovala. Milan mě okouzlil svým šarmem, charismatem, a co si budeme povídat, i tím, že byl finančně zajištěný. Byl o patnáct let starší, stále svobodný úspěšný podnikatel, který se rozhodl zakotvit. Já jsem proti němu byla takové mladé kuře, ale prý jsem ho zaujala svou krásou.

Hledal manželku, která bude reprezentativní

Dnes zpětně to vidím tak, že hledal manželku, se kterou by se mohl pyšnit. Postavil nám vilu, celé dny trávil v práci a já se starala o děti. Doma jsem nemusela hnout prstem, to by prostě nesnesl. Na všechno jsme měli lidi. Já jsem měla jen reprezentovat.

Zlatá klec a její nástrahy

Kamarádky mi záviděly a vůbec nechápaly moje stížnosti, že se ve zlaté kleci necítím dobře. I když mi nebylo nejlépe, stále jsem se snažila, abych svému muži byla „kvalitní“ manželkou.

On mi naopak stále dával najevo, co všechno u něj mám a za co všechno mu mám být vděčná. Ponižovalo mě to a bylo mi smutno, ale říkala jsem si, že se mám dobře a že to nějak vydržím.

Vyměnil mě za mladší

Děti odrostly, manželovo jmění se rozrůstalo a já jsem stárla. I když mi platil různé kosmetické úpravy, věk je věk a zastavit se nedá. Nakonec mě vyměnil za mladší.

Bylo to pro mě velmi bolestné. Už proto, že jsem pro naši budoucnost a rodinný život obětovala kariéru. Vysokou školu jsem nedostudovala, přitom mi k titulu zahradní architektky zbýval pouhý rok.

Moje krásná zahrada

Po období truchlení a těžkého vyrovnávání se s faktem, že jsem skončila prakticky na ulici, jsem se postavila na vlastní nohy. Odstěhovala jsem se na venkov do domu po rodičích, dostudovala školu, zrekonstruovala stavení a vrhla jsem se do budování zahrady. Tu dnes obdivují všichni sousedé i kolemjdoucí a já je ráda nechávám nahlédnout a provázím je i s odborným výkladem.

Slepičí polévka a báječní sousedé

Mám báječné sousedy, se kterými jsem se brzy spřátelila. Hodně mi pomáhají. No a když jim ke mně začaly utíkat slepice, z legrace jsem jim donesla slepičí polévku. Samozřejmě ne z té jejich slípky. Nicméně dnes je chováme společně a je nám fajn.

Radka B, 62 let, Nymbursko

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden