Děvče s nevalným prospěchem a dětstvím plným pochybností Diana Frances Spencerová (†36) se navzdory všemu stala princeznou, ale nečekal ji pohádkový život. Zmítala se v citových bolestech, a když si myslela, že našla lásku svého života, nemilosrdně musela z tohoto světa odejít.
Třetí dcera vikomta Edwarda Johna Altropha (†68) a vikomtky Frances Ruth Altrophové (†68), tak to byla budoucí princezna Velké Británie Diana Frances Spencerová (†36). Otec při jejím narození nezastíral zklamání, přál si totiž syna.
Často v sobě řešila otázku, zda by se vůbec narodila, pokud by starší bratr John nezemřel. Často sedávala u jeho malého hrobu, kde odpočíval a přemítala o svém životě a trápila se, že je nechtěná a vlastně i nemilovaná. Od dětství ji ovládaly úzkosti a citově strádala, což stálo v pozadí pozdějších depresivních stavů. Rodiče nevedli spokojený život a rozvod jediným možným řešením. Diana nikdy nezapomněla na věčné hádky a matčiny kroky, které se pomalu vzdalovaly z vůle soudu, protože děti byly totiž svěřeny do otcovy péče.
Cesta do princova srdce
Nikdy moc v ničem nevynikala, jediné co jí šlo opravdu dobře, byl balet, plavání a tenis. V šestnácti letech odešla ze školy a vypomáhala na večírcích londýnské smetánky, kde roznášela chlebíčky, příležitostně uklízela byty či hlídala děti.
Milovala tanec a zapsala se na taneční školu v Londýně, kterou úspěšně absolvovala. Byla přesvědčená, že jej bude vyučovat. Bohužel si závažně poranila šlachy a s kariérou učitelky tance byl konec. Milovala však děti a práce v mateřské škole byla přijatelným řešením. V té době o ni začal mít Charles (67) zájem. Za čas ji přišla pozvánka na ples přímo od něho a v roce 1981 ji oficiálně požádal o ruku. Tím dnem začal mediální hon, jako na lovnou zvěř.
Zvony zvonily jen jednou
Svatba se konala 29. července1981 v londýnské katedrále Sv. Pavla. Diana začala krátce po svatbě velmi hubnout, přesto se usmívala do objektivů, ale bylo patrné, že je velmi nešťastná. To Charles své city neukazoval a budil dojem chladného muže. Šťastnější chvíle přišly, když čekala své první dítě. Sílu ji však ubíraly ranní nevolnosti a bulimie, ale vytoužený syn William (33) ji opět vetknul úsměv do tváře. Mladá matka se bouřila proti královským pravidlům, odmítala jezdit na oficiální cesty jen s Charlesem bez synka. O dva roky později se narodil Harry (31). Charles toužil po holčičce a stejně jako kdysi Dianin otec vyjádřil nespokojení s narozením druhého syna se zrzavou kšticí. Oživily se její vzpomínky na dětství, které nebylo příliš šťastné.
Ani královská rodina nedokázala skrýt, jak nešťastná Diana je. Novináři ho neprávem druhorozeného označovali za Hewittovo dítě – James Hewitt (57) byl Dianiným milencem, ale prý až později. Významné trhliny prosákly na veřejnost kolem roku 1986, kdy Charles začal opět vyhledávat starou lásku Camillu (68) a Diana se také příliš netajila svými milenci, jejichž počet není ani známý. Patřil mezi ně James Gilbey, Will Carling (50), pákistánský kardiochirurg Hasnat (56), ale také americký milionář Donald Trump (69) a několik dalších. Vše dokazují záznamy z telefonních hovorů Diany a jejích milenců, ale ty se zdaleka prý nerovnaly záznamu hovorů Camilly a Charlese. Vrcholem všeho byla návštěva Koreje v roce 1992, kdy se Charles snažil Dianu políbit a ona mu záměrně uhýbala, takže se nakonec svými rty dotkl pouze jejího ucha. Krátce na to premiér John Major (73) oznámil jejich rozchod, rozvod vyvrcholil až v roce 1996. Dianina popularita neustále rostla, začala věnovat charitě a nejvíce se proslavila kampaní proti pozemním minám v Africe. V té době se zamilovala do jinověrce, syna egyptského multimilionáře Dodi Al-Fayeda (†42). Oba zemřeli při autonehodě v Paříži, spekulovalo se, že byli jen několik hodin zasnoubení. Na smrti princezny z Walesu prý měla mít zájem sama královská rodina, nechala prý i zmanipulovat vyšetřování, uvádí se v knize Jak zabili princeznu Dianu….
