Do svého tichého a neprůbojného manžela bych nikdy neřekla, že mi bude nevěrný. Přesto se tak stalo a já měla o čem přemýšlet. Zvažovala jsem „druhou šanci.“
Můj manžel Tonda byl mouchy snězte si mě. Vzhledem k tomu, že jsem dominantní člověk, partner s takovou povahou mi vyhovoval. Vždycky bylo všechno podle mě. Když mi kolegyně v práci vyprávěly o nevěrách svých mužů, já se jen smála.
„To můj Tonda toho není schopen,“ byla jsem přesvědčená. Sex i po dvaceti letech manželství vcelku fungoval. Pak ale najednou přišla studená sprcha a já si od té doby sebou už nejsem jistá.
Prořekl se
Manžel mi totiž během milování řekl jiným jménem. „Miluško!“ Zarazila jsem se. „Miluško?“ Hned jsem si vybavila bujarou a rozesmátou Milušku v jeho práci. Je to taková zmalovaná primadona, rozvedená, jedno dítě, náramně sebevědomá, ráda a často koketuje. Zkoušela to dokonce i na mého tátu.
Nemohla jsem ji vystát od pohledu „Proč jsi mi řekl Miluško?“ trvala jsem na vysvětlení. „Ty s ní něco máš?“ Nevím, co jsem v tu chvíli čekala. Věděla jsem přece, že můj Tonda má jednu nevýhodu. Neumí lhát. „No, mluv!“ vykřikla jsem na něj.Jeho mlčení pro mě bylo souhlasem.
Cože?
„Jak jsi mi to mohl udělat?“ rozbrečela jsem se. „A proč zrovna ona?“ Manžel se zhluboka nadechl a spustil. „Na rozdíl od tebe je na mě hodná a zajímá ji, co říkám a co si myslím. Pro tebe jsem jen hadr, tak když po mně vyjela, řekl jsem si, proč ne?“
Odpustili jsme si
Nejprve jsem byla přesvědčená o tom, že chci rozvod. Jenže potom mi došlo, že má vlastně pravdu. Roky jsem ho podceňovala, srážela jeho sebevědomí. Tak si našel útěchu u jiné ženy. Sklopila jsem uši a prosila manžela o druhou šanci. Ani on se nechtěl rozvádět.
Dana (57), Jihlava
