Můj kousek štěstí

Podcenili jsme varování kouzelného prstýnku

Pokoušela jsem osud a snažila se věštit. Myslela jsem si, že to je jen hra. Až na mě jednou sáhla Smrt.

Tehdy jsem koketovala s věštěním. Zkoušela jsem karty, kávovou sedlinu i křišťálovou kouli. Díky této události jsem měla chuť s pokoušení osudu skončit. Zpráva o mých věšteckých aktivitách se roznesla rychle, a tak nebylo divu, že se na mě sesypaly kamarádky i rodina. Scházely jsme se u mě doma, tam jsem rozhodila mariášky, mrkla na dno šálku kávy a rozhoupala kyvadlo na řetízku.
A pak jsem se pokoušela nastínit vývoj událostí, které mé klientky zajímaly. Jedna z kamarádek byla tak spokojená, že mi obratem dohodila část své rodiny, včetně vnučky. Zvala jsem si domů jednu po druhé. Až došlo na poslední …

Přišla krásná mladá dívka.

Radovala se ze života a těšila se na svatbu, do které scházelo několik dní. Vše se zdálo ideální. Zamíchala jsem mariášky... Nechtěla jsem věřit kartám První karta znamenala ji samotnou. A pak to šlo ráz na ráz - jedna horší než druhá! Nevěřila jsem vlastním očím. Samé žaludy a jejich eso jako dominantní král. Mráz mi přeběhl po zádech a sevřel se mi žaludek. „Já tam tu svatbu nevidím,“ vypravila jsem ze sebe. Dívka nevěřícně zamrkala. Odvětila, že neexistuje nic, co by to rozhodnutí změnilo. Řekla jsem jí, aby sejmula z prstu zásnubní prstýnek a ten jsem na řetízku rozhoupala. Po zádech mi projel blesk, byl to elektrický výboj, který se mi zakousl do srdce.

Otřásla jsem se hrůzou.

Něco takového jsem dosud nezažila. Byla jsem tím pocitem tak zaskočena, že mi vyhrkly slzy. Ani nevím, co jsem všechno říkala. Děvče se s pláčem rozběhlo domů, ani nepoděkovalo. Komu není rady... Vytáhla jsem kyvadlo a pokusila se na dívku telepaticky napojit. Podařilo se mi to okamžitě. Slzy se mi koulely po tvářích. Ani nevím, jak dlouho jsem byla v podivném transu, paralyzovaná a zhypnotizovaná. Probral mě až telefon. Kamarádka mi vynadala, co jsem to její vnučce napovídala, že doma brečí. A podobně mi vynadali všichni – i moje vlastní rodina. Vždyť přece žádná vědma nejsem. Jen si na ni hraju. Jak si můžu dovolit vydeptat někoho, kdo je šťastný, zdravý a těší se na svatbu. Jsem zkrátka závistivá bába. Pod tlakem okolí jsem svou předpověď odvolala. Na hlavu jsem si nasypala popel a omluvila se. Jen aby se dívka uklidnila. A to byla moje velká chyba. Dva dny po mém výkladu ji srazilo na přechodu auto. Bylo velké štěstí, že nehodu přežila. Svatba se ale skutečně nekonala. Od té doby se mým věštbám nikdo neposmívá. Já je ale dělám jen výjimečně a s velkým sebezapřením.

Silva (67), Jihlava.

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden