Není toho chlapa už trochu moc? Tak se možná ptala řada diváků, když opět otevřeli televizi během první poloviny února. Už to téměř vypadalo jako v tom otřepaném vtipu, kdy „se bojíte otevřít konzervu“.
Hercovy sedmdesátiny připomínalo logo v rohu obrazovky a produkce měla rozhodně z čeho vybírat. Fajnoví příznivci Miroslava Donutila sice namítají, že nejlepší je stejně v Pelíšcích a v Černých baronech, ale portfolio třebíčského rodáka je bohaté i na diskusní pořady, kde se to veselými historkami „jenom hemží“ a na záznamy divadelních představení, z nichž Sluha dvou pánu z Národního je perlou, hlasitě oceněnou i takovým divadelním velikánem, jakým je Jiří Suchý (89).
Hercova bolest
Miroslav Donutil to ale sám během svých oslav s naparováním nijak nepřeháněl. Rozhovorů poskytl tak akorát a vzpomínal v nich často více na své kolegy, než na sebe. Jako člověk, který se svých úspěchů domohl vlastní pílí, má ale důvod být hrdý.
Tím víc jistě zamrzí, že se během výročí nemohl konat žádný důstojný večer v divadle. Smutek ze současné situace je patrný i z jeho slov… „Přítomnost na jevišti je to nejcennější, co herec může zažít. Je velmi bolestivé, že se s diváky nemůžeme setkávat.
Jsem z toho nešťastný,“ řekl muž, který přišel kvůli nouzovému stavu jen do února o 135 představení.
V kuchyni je pořád veselo
V podobné situaci je i jeho syn Martin (29), který je členem Městských divadel pražských, zatímco „ajťák“ Tomáš (41) si ani v současné době nemůže na nedostatek práce stěžovat. Zavřeno má ovšem do své kavárny v centru Prahy Zuzana Donutilová (61), matka obou bratrů.
A tak u Donutilů zatím funguje nouzový režim dosud osvědčeným stylem – oba herci ve společné kuchyni dávají k lepšímu chystané kusy, aby s nimi mohli směle před diváky. A těšit se je tedy českému divákovi dovoleno.
