To, čeho se nejvíc obávala, se zřejmě naplnilo. Pro Jaroslavu Obermaierovou (79) není v seriálu Ulice místo a přijde o důležitý příjem. Důchod jí nestačí ani na složenky.
Oblíbená herečka Jaroslava Obermaierová (79), známá především jako svérázná Vilma Nyklová ze seriálu Ulice, prožívá zřejmě jedno z nejtěžších období svého života. Zdá se, že po dvou desetiletích přišla o účinkování v seriálu, který byl pro ni zásadní nejen profesně, ale i finančně.

Dlouhé roky se mohla spoléhat na pravidelný příjem z natáčení Ulice, což bylo jistě pohodlné a dávalo jí to klid a jistotu. Zatímco dříve měla i pět natáčecích dnů do měsíce, teď už si naopak měsíce před kameru nestoupla. „Vůbec nevím, co bude dál. Strašně by mě to mrzelo, kdyby Vilma skončila,“ posteskla si zoufale Obermaierová.
Z důchodu nevyjde
Její postava Vilmy Nyklové se v ději odstěhovala za novým partnerem do Čerčan, což znamenalo, že se v seriálu skoro přestala objevovat. Ačkoli tvůrci Ulice tvrdí, že s herečkou nadále počítají, v současnosti nemá žádné natáčecí termíny. Finanční situace herečky je tak nejspíš alarmující. Nikdy se netajila tím, že její důchod činí necelých 16 000 korun, což sotva pokryje základní životní náklady.
„Mě se to všechno dotýká – s důchodem i se zdravím syna. Myslí si někdo, že jde žít z důchodu? Valorizace byla snad tři stovky,“ uvedla herečka, která se o svého jediného syna stará, i když už je dávno dospělý. Jaroslav (43) je totiž v invalidním důchodu a sám bez maminky by si neporadil.Možná právě teď nastala ta správná chvíle, aby herečka dala šanci muži, ve kterém najde spřízněnou duši a životní oporu.
Dočká se podpory spřízněné duše?
Povídá se, že jeden takový o ni má už dlouho usilovat, ona ale zatím dávala vždy přednost práci. Prý říkávala, že na lásku nemá čas. Místo aby pracovala až do konce svých sil, mohla by si teď se svým obdivovatelem užívat příjemný podzim života, který si po letech nepřetržité péče o syna bezpochyby zaslouží.
Ve dvou by se jí možná ulevilo i s finančními starostmi. Pokud tak Vilmu tvůrci Ulice opravdu vyškrtnou, nemusel by to být pro Obermaierovou smutný konec, ale naopak začátek něčeho krásného, čemu by jinak šanci nedala.