Večerní setkání mělo tajemnou a šokující dohru! Při návratu domů se mi stalo něco, co si dodnes neumím vysvětlit.

Před několika roky jsem delší čas pobývala u své dcery na jižní Moravě, kam se kdysi provdala. S manželem Kamilem tam měli rodinný domek, kde byl volný pokoj, který mi na dva měsíce poskytli jako moje útočiště. Strávila jsem tam několik týdnů. Mohla jsem si to dovolit, jako vdova v důchodu. S sebou jsem si vzala svého milovaného kocourka Bertíka a se sousedkou od naproti v našem paneláku jsem se domluvila, že mi bude chodit pravidelně zalévat květiny.

Návrat domů

Po necelých třech měsících jsem se do našeho města vracela odpočatá a nabitá optimismem a energií. Byla už tma, ale v naší čtvrti jsem se nebála. Z nádraží jsem si vzala taxíka, protože jsem měla spoustu věcí. Nechala jsem si jejich část u vchodu a do bytu ve druhém patře našeho panelového domu jsem je vynášela postupně.

Večerní setkání

Při jedné z těchto tří cest jsem potkala pana Novotného z prvního patra. Pozdravil mě jako vždy a hezky se usmál. Byl to už starý pán, ale byl milý a vždy se mi s ním příjemně povídalo. Pozdravila jsem ho a pak se dívala, jak pomalu za pomoci hole kráčí po schodech. Když jsem se pak vrátila pro poslední várku věcí, už jsem ho neviděla. Usoudila jsem, že šel na procházku, i když mi bylo divné, proč v tuto pozdní hodinu. Trochu jsem o něho měla strach. Věděla jsem sice, že mu to stále dobře myslí, ale kdo ví, co se mohlo za dobu mé nepřítomnosti stát.

Šokující zpráva

Druhý den jsem vstala, abych si šla do obchodu nakoupit nějaké zásoby potravin. Na chodbě jsem potkala sousedku a dala se s ní do řeči, co je nového. Zažila jsem obrovský šok, když mi řekla, že pan Novotný před dvěma týdny zemřel. Stalo se to prý dokonce přímo na chodbě, kde ho skolil těžký infarkt. Nechtěla jsem tomu věřit, přísahala jsem, že jsem ho včera večer potkala.

Potkala jsem ducha?

Sousedka se na mě dívala pochybovačně, ale když viděla, že mluvím vážně, byla z toho stejně vystrašená jako já. Ani jedna z nás nechtěla vyslovit myšlenku, která nám oběma vytanula na mysli: že jsem při svém návratu spatřila ducha.

Už jsem ho víckrát neviděla

Kolem bytu pana Novotného jsem pak v dalších dnech procházela s obavami, ale žádný přízrak jsem už nikdy nezahlédla. Naštěstí. To tehdejší setkání si vysvětluji tak, že se možná se mnou chtěl milý starý soused jen po smrti rozloučit.

Simona H. (75), východní Čechy