Proč jsem si nehleděla svého?

Sousedka přestala zvládat své dítě. Myslela jsem si, že bude dobře, když na to upozorní úřady. Netušila jsem, jak ji takovou radou uškodím.

Moje sousedka Hanka vychovávala své děti sama. Věnovala se pouze jim a byla starostlivá matka.Když bylo jejímu synovi osmnáct, odstěhoval se k přítelkyni a kamarádka zůstala s dcerou sama. V tu dobu potkala muže, který ji po letech samoty oslovil. Její přítel si s dcerou ale nepadli do oka. Viki byla náhle nezvládnutelná.Večerní útěky z domova se stávaly častou záležitostí. Hana se dostala mezi dvě mlýnská kola. Svou dceru velmi milovala, ale o přítele přijít nechtěla. Viki si našla zázemí u staršího pána z vedlejšího vchodu, což se její matce nelíbilo. I když se pan Vorlíček dušoval, že je jeho vztah k Viki ryze otcovský a chce dívce pomoct, nevěřila mu. Se svým trápením se Hana obrátila na mě – svou sousedku. A já ji poradila, ať to nahlásí na policii.

Skončila před soudem

Kdybych jen tušila, jaké věci dostanou spád, nikdy bych se do záležitosti nemíchala. Postaršímu pánovi se nic nestalo, protože Viki byla stále mužem nedotknutá, jak se prokázalo. Zato sousedka Hana skončila před soudem. Mocní rozhodli jménem Republiky, že svou dceru nezvládá, a Viki bude proto umístěna do zařízení pro nezletilé. Praktiky v tomto ústavu nebyly nejcitlivější, vládla tam šikana. A tak Viki po několika týdnech utekla. Pozdě jsem litovala svého unáhleného činu. Celé noci jsem myslela na to, že jsem sousedce ublížila.

Přemýšlela jsem, jak ji pomoct.

Až mi poradila moje lékařka. Nebohou Viki se nám podařilo hospitalizovat na dětské psychiatrii, aby se nemusela vrátit do nenáviděného zařízení, kde by ji šikanovali ještě víc. Do jejich patnáctých narozenin naštěstí nezbývalo dlouho. Sestřičky i lékaři si ji nemohli vynachválit. Pomáhala, starala se o pacienty, nadšeně se učila. Tak tomu bylo do chvíle, kdy si ji mohla matka zase vzít domů. Jakmile se Viki tuto zprávu dozvěděla, ztropila scénu. Prosila sestry i lékaře, aby si ji na psychiatrii ponechali. A tak mě napadlo, že zkusím napravit to, co jsem pokazila. V bytě jsem měla nevyužitý pokojík po synovi. Tam jsem dívku ubytovala. Ukázalo se, že to je milá a vděčná holka, která mi celé čtyři roky doma za svou záchranu ochotně pomáhala.

Eva (57), Sokolovsko .

reklama
reklama