Ať se v romantickém městě vrtnete kam chcete, všude kráčela historie. Kdysi odtud vládl samotný Caesar skoro celé Evropě a odlesky jeho velikosti tu vidíte stále. Podzim přináší ideální teplotu k procházkám mezi římskými památkami.

Není ani vedro, ani zima. Vyrazíte na výlet? Středobod Říma představují světoznámé ohromné ruiny gladiátorské arény Colossea na Piazza Colosseo, kde je i stanice metra. Je staré bez šedesáti roků dva tisíce let a vešlo se do něho 50 tisíc diváků! Hned vedle najdete Konstantinův vítězný oblouk, postavený tímto císařem roku 312 na počest vítězství nad konkurentem Maxentiem. Celý okolní prostor je obklopen antickými troskami, zasazenými do parkové úpravy, zajímavé je hlavně Palatinum, kde stávaly domy bohatých Římanů, obklopujících kdysi císařský palác, a Forum Romanum, kdysi hlavní římské náměstí. Je krásné i po patnácti staletích a je snadné si tu představit Římany v tógách a ruch starověké metropole.

Kde se koupala Anita

Další zastávkou pro vás může být Piazza Venezia, jejíž jednu stranu tvoří památník krále Viktora Emanuela II. a za ním Altare della Patria, Muzeum vlasti. Budova, která s ním svírá pravý úhel, bude povědomá milovníkům černobílých dokumentů: ano, z tohoto balkónu řečnil Benito Mussolini o tom, že italskou armádu nic nezastaví! Dál už má Řím spíš barokní a renesanční podobu.
Cestou ke kamenným Španělským schodům na Piazza di Spagna nesmíte minout slavnou fontánu Di Trevi, kde se cachtala ve filmu Sladký život švédská hvězda Anita Ekberg. Po zmíněných schodech pak musíte vystoupat až ke kostelu Nejsvětější trojice, odkud je nejkrásnější výhled na Řím.

Odkud žehná papež

Nejstarší dochovaná stavba v Římě, antický Pantheon z roku 27 na Via Rondello je tak trochu schovaný v městské zástavbě. Podle pověsti odsud zakladatel Romulus vstoupil na nebesa. Zbývá přejít Tiberu, nejlépe po středověkém Ponte Sant´Angelo a uvidíme před sebou Andělský hrad, kdysi sídlo papežů. Dáme-li se vlevo po Via della Conziliazione, máme správný směr do Vatikánu, církevního státu na 44 hektarech. Rozevře se před námi Svatopetrské náměstí obkroužené monumentálním barokním sloupovím a 140 sochami svatých s centrálním obeliskem. V centru toho všeho bazilika svatého Petra s přilehlým Apoštolským palácem, sídlem papeže. Najdete balkón, odkud každoročně žehná městu a světu?

Co jedí mlsají Římané?

Římská kuchyně (cucina romaneta) je osobitá kategorie. Je pro ni typická čerstvá zelenina, ovoce, sýry, ale i maso. Římský oběd, posvátný čas, zahajuje předkrm ve formě oliv, uzenin, darů moře anebo nejrůzněji upravené zeleniny. Polévku stracciatellu, což je vlastně hovězí vývar z žebra s římským kmínem, cibulí, vejcem, celerem a dalšími přísadami, ke které se chroupá opečená ciabatta, jídal prý už kdysi dávno sám Caesar. Hlavním jídlem bývají nejčastěji těstoviny, např. známé špagety carbonara (uhlířské) s opečenou slaninou, anebo amatriciana s rajskou, slaninou, česnekem a sýrem. Lehčím jídlem je risotto s hříbky nebo se šafránem. Typicky římské jsou gnocchi alla romana jen s rajčaty či máslem. Pravou lahůdkou je coda alla vaccinara, dušená hovězí oháňka opět s rajčaty. Vhodné je oběd zapíjet bílým vínem, které na vinicích v okolí Říma dominuje, tedy odrůdami Frascati, Marino, Colli Albani, aj. A dezert? Nejlépe i u nás známé tiramisu či římský sýrový koláč. Římský oběd? Žádná závodka!