Dcera baletky Jany (†45) a frontmana skupiny Olympic Petra Jandy (78) měla dle vlastních slov hezké dětství až do doby, kdy nastal děsivý zlom a maminka onemocněla. O Martu se odjakživa starala především ona, táta byl veleúspěšný muzikant, cele pohlcený prací.

Vlastně i matka, původní profesí tanečnice, měla umělecké sklony, ale po narození dětí – Marta měla také o sedm let staršího bratra – se svého povolání vzdala a starala se o děti a domácnost. Jinou volbu nejspíš ani neměla, protože manžel hudebník byl velmi často na cestách. Jako malá chtěla být Marta provazolezkyní, nejspíš kvůli tomu, že si všimla, že artistky mívají výrazné blýskavé kostýmy. „Do všeho mě spíš nutila maminka. Dělala jsem balet, zpěv, klavír a francouzštinu. Když se táta vracel domů, tak chtěl být hodným tatínkem a nenutil nás do ničeho. Máma to za něj musela odnést,“ vzpomíná zpěvačka na dětská léta. Táta ji ovlivňoval zase jinak: „V dětství pro mě byl kamarád a skvělý tatínek, i když byl pořád pryč, v dospělosti mi imponoval zkušenostmi, názory. Vždy nám vštěpoval upřímnost a pracovitost. Nenávidí lháře a podvodníky. A taky lenochy.“