Svému muži slíbila ALENA MIHULOVÁ (51), že o něho bude pečovat až do jeho smrti. Svůj slib splnila, ji samotnou to ale stálo až příliš mnoho. Když navždy odešel, bolest tišila litry alkoholu.
Zdá se, jako by kroky Aleny Mihulové vedl snad sám osud. O tom, že by se někdy měla stát herečkou, totiž vůbec nepřemýšlela, uvažovala spíš o dráze učitelky. Ovšem vzhledem k tomu, že se už střední školou protloukala, jak se dalo, bylo její přání celkem nereálné. Nakonec se ale ukázalo, že její cesta povede docela jinudy. Za všechno, co ji v životě později potkalo dobrého i zlého, vděčí jednomu jedinému konkurzu, o kterém jí řekla její kamarádka ze školy. Ta se v televizi doslechla, že tvůrci dnes již kultovního filmu Sestřičky hledají hlavní dívčí představitelku. Přestože se tam Mihulové moc nechtělo, nechala se přesvědčit a na konkurz šla. Když však na místo do- razila, vůbec si nevěřila. Kolem ní pobíhaly samé dlouhonohé blondýnky a ona mezi nimi byla jako ošklivé káčátko. Navíc se neuvěřitelně vlekl čas. O roli byl velký zájem. V okamžiku, kdy začalo být čekání pro Mihulovou dlouhé a chtěla už odejít, protože se jí blížil konec vycházky, zavolal na ni pomocný režisér. Už po pouhých třech scénkách bylo jasné, že tvůrci svou hvězdu našli. Mla- dá studentka tak položila základní kámen své herecké kariéry a také životní lásky, která ji o mnoho let později srazila na kolena.
Řval na ni, že ji zabije
Začátky věkově nerovného vztahu Aleny Mihulové se slavným režisérem KARLEM KACHYŇOU (†79) nebyly jednoduché. Když ho tehdy ještě dospívající dívka viděla poprvé, vůbec netušila, o koho jde, a o nějakých sympatiích nemohla být prý ani řeč. Působil na ni prý jako strašný bručoun. Během první scény, kdy natáčeli Sestřičky, dokonce na svou budoucí ženu Kachyňa řval, že ji zabije. Zapomněla totiž text. Jak ale čas plynul, nacházela ve stárším muži čím dál větší zalíbení, které se později rozvinulo v lásku. „Byla to vášeň. Bylo to pobláznění. Žádné přemýšlení o budoucnosti,“ zavzpomínala na své seznámení s osudovým mužem Mihulová. Slavný režisér samozřejmě nebyl slepý a všiml si, že se do něj mladá herečka zamilovala. A jak se ukázalo, ani ona mu nebyla úplně lhostejná. Bránit se citům nemělo smysl. Jakmile jejich láska propukla naplno a došlo jim, jak nevyrovnaný jejich vztah je, snažili se jej několikrát ukončit, jenže se k sobě pokaždé zase vrátili. Nedokázali bez sebe být, a tak se alespoň snažili držet vztah pod pokličkou co nejdéle to půjde.
Svému manželovi slíbila, že se o něho v případě nemoci postará.
Dva roky trvající peklo
Na svatbu si musela Mihulová počkat dlouhých deset let. Slavný režisér měl totiž podmínku, že si ji vezme, až bude čekat dítě. Bál se totiž, že by mu pak třeba později utekla, pokud by spolu neměli potomka. „Měl pravdu, utekla bych mu. Já bych skutečně bez dítěte být nechtěla,“ přiznala se Alena Mihulová. Když bylo Kachyňovi 70 let, narodila se mu dcera KAROLÍNA (22). Krásnější dárek k narozeninám si snad ani nemohl přát. Zub času se však i přes životní štěstí začal projevovat. Kachyňovi ubývaly síly a přibývalo nemocí a zdravotních problémů. Poslední dva roky byly prý doslova peklem. Ještě coby sedmnáctiletá totiž slíbila svému o 40 let staršímu muži, že se o něj postará. Když těžce onemocněl, svému slibu bez váhání dostála a poslední rok a půl jeho života o něj s láskou pečovala doslova 24 hodin denně. K tomu navíc musela vychovávat dceru. Bylo toho na ni moc. „Když někoho miluješ a den za dnem vidíš, jak odchází, není to nic proti ostatním problémům,“ promluvila Alena o utrpení, které prožívala.
Útěchu hledala v alkoholu
Nemoc, která se u Kachyni projevovala dramaticky, měnila jeho osobnost i tělesnou schránku. Bylo jasné, že se blíží nevyhnutelná smrt. Mihulová nikdy neprozradila, co přesně jejímu muži bylo. Slíbila mu to a svůj slib nikdy neporušila. Na první pohled se může zdát, že byla herečka teh- dy neuvěřitelně silná, ona ale vnitřně velmi trpěla. Zmítaly s ní deprese a zoufalství. Když přišla Karlova smrt, zhroutila se, propadla hlubokým depresím a obrovské samotě. Najednou měla prý pocit, že zůstala na všechno sama, a nebyla si jistá, jestli je schopná to zvládnout. Úlevu od bolesti a strachu, zda všechno zvládne, hledala v alkoholu. Ten jí zprvu pomáhal překlenout těž- ké období a zapomenout na bolest ze ztráty milovaného muže. Postupně na pití však začala být závislá. Stáhla se z veřejného dění a bojovala se svými vnitřními démony. Naštěstí pochopila, že se žene ke strašnému konci, a rozhodla se léčit. Musela se postarat o svou dceru a začít se sebou něco dělat. Odrazit se ode dna nebylo snadné. Nejvíce ji trápilo, když všechno rozmázli novináři a někteří lidé na ni koukali skrz prsty. Přesto se dokázala herečka sebrat a řešit své problémy bez alkoholu. Její návrat byl pro mnohé překvapením. Tak snad jí to vydrží.
