Pylová sezona v tuto roční dobu nehrozí, ale vy máte i tak stále oteklé oči a ucpaný nos, přestože nachlazená nejste? Na vině je velmi pravděpodobně alergie.
Alergické příznaky často vyvolávají roztoči. V chladných měsících trávíme většinu času v uzavřených místnostech, a pokud jsou navíc vytopené a málo větrané, jsou to pro roztoče ideální podmínky. Nejvíc se jich drží v textiliích, jako jsou deky, koberce, peřiny atd.
Pokud se alergie na ně potvrdí, je lepší se koberců zbavit a ostatní textilie prát často a na vysoký teplotní stupeň, který malé vetřelce ničí. Roztočům se daří především v materiálech z přírodních vláken, proto zvolte raději umělé s hladkým povrchem.
S plísněmi vám pomůže třeba tinktura z česneku.
Ráno dobře vyvětrejte a postel ustelte až potom, čerstvý chladný vzduch miniaturním potvůrkám také nesvědčí. Pomůže i častější důkladné luxování vysavačem s účinnými filtry. Zkusit můžete i spreje na přírodní bázi, kterými se nastříkají matrace, závěsy, koberce a další textilie. Obvykle je ochrání až půl roku.
Zákeřné plísně
Dalším spouštěčem jsou plísně, kterým se daří v teplém a vlhkém prostředí. Schovávají se za tapetami, v koupelnových předložkách či sprchových závěsech. Často si lebedí i v hlíně v přelitých květináčích.
I na plísně platí pravidelné větrání, výměna vzduchu musí být rychlá, ale intenzivní – pokuste se otevřít co nejvíc oken a vytvořit na pár minut průvan. Problém pomohou řešit také čističky vzduchu.
Vyzkoušet můžete i přírodní cestu, například tinktury z penízovky, houby šiitake, grepu, česneku či lichořeřišnice, které nastříkáte na místa výskytu plísně. Proti plísním pomáhá i postřik z bílého vinného octa; buď neředěný, nebo ředěný v poměru
1 : 1 s vodou.
Nepřátelský chlad
Alergická reakce se může dostavit také při kontaktu s chladem. Nejen venku v zimním počasí a studeném větru, ale i se studenou vodou, nápoji či potravinami.
Reakce může mít více podob, kromě slzení očí, kýchání a rýmy se někdy projeví i zarudnutím či popraskáním pokožky, objevit se může vyrážka a svědění, nebo dokonce otok postiženého místa.
Pokud se takové příznaky objeví, v prvé řadě je potřeba vyloučit, zda nejsou jen průvodním jevem nachlazení, chřipky nebo jiného onemocnění.
Pokud se potvrdí alergie na chlad, můžete její následky omezit ideálně postupným otužováním, s tím je ale lepší začít až na jaře. Zatím se pokud možno vyvarujete prudkých změn teplot, v mrazu a při silném větru se dobře oblékejte a chraňte především kůži rukou a obličeje.
