Lidé mohou mít vnitřní vztah i na dálku a prožívat své smutky a radosti.
S Leošem jsem se poprvé seznámila na střední škole. Chodil o ročník výš. Oslovil mě, pozval mě na rande a já souhlasila. Prožívala jsem s ním hezkou první lásku, která ale neměla moc dlouhé trvání. Leoš se totiž musel odstěhovat.
Věděli jsme, co prožíváme!
Než můj milý odjel, poprosil mě, jestli bychom spolu nemohli provést magický obřad. Bála jsem se toho, ale věřila jsem mu a tak jsem souhlasila. Byl to zvláštní zážitek, na jehož konci mi Leoš řekl, že odteď jsme až do smrti už navždy spojeni. Myslela jsem si, že jen tak romanticky přehání. Po jeho odjezdu jsem ale začala objevovat důkazy, že ten rituál opravdu funguje. Věděli jsme o sobě na dálku. Často jsme si volali a tomu druhému řekli, co zrovna čte, čeho se bojí, na co myslí – jako by skutečně byly naše duše propojené v jednu. Nedokázala jsem si to normálně vysvětlit, ale zvykla jsem si na to. A tak jsem například poznala, kdy se Leoš zamiloval, kdy se trápil, kdy měl radost – a on totéž vycítil u mě. Jen jsme si to vždy potvrzovali. Přála jsem si, abychom se znovu setkali, ale v tomhle nám štěstí moc nepřálo. A potom už to ani nebylo vhodné, protože Leoš se oženil a měl rodinu.
Přišel se rozloučit!
Také já jsem se poté vdala – Leošovi jsem o tom ani nemusela psát nebo volat. Čas utíkal. Prodělala jsem těžkou nemoc a v té době jsem jasně vnímala, jak mi Leoš posílá svoji energii a jak ke mně ve snech promlouvá. Hodně mi to pomohlo. Naše vnitřní spojení bylo naším tajemstvím, nikomu jsme o něm neřekli. Jednoho dne jsem měla hodně živý sen, ve kterém mi Leoš smutně oznamoval, že se přišel rozloučit. Probudila jsem se celá zoufalá. Věděla jsem v tu chvíli, že moje první láska už není na tomto světě. Když jsem mu volala, vzala to jeho žena a ta mi tuhle smutnou zprávu potvrdila – Leoš den předtím zemřel na následky nehody. Už je to dvacet let, co se to stalo, ale já na to magické propojení nikdy nezapomenu!
Monika D. (48), Sokolov
