Hvězda seriálu Sestřičky sbírá poslední síly, aby se vyrovnala, ostatně stejně jako většina z nás, se současnou neradostnou situací.

„Myslím si, že donedávna jsme si žili velice dobře, člověk si najednou uvědomí, že jsme žádné velké starosti neměli,“ poznamenává Sabina Laurinová. „Bohužel ale to podzimní počasí umocňuje takovou tu beznaděj,“ stýská si nešťastná blondýnka.

Doba je zlá. Krásná herečka kolem sebe vidí stále více kolegů, kteří ztratili práci na tak dlouho, že už se poohlížejí po profesích, jež mají k herectví či vůbec k umění daleko. Představa, že by i ona sama změnila povolání, je pro ni noční můrou, a tak se modlí, aby natáčení Sestřiček, v nichž ztvárňuje vrchní sestru Mery, nebylo zastaveno.

Naznačuje, že nějaké úspory stále ještě má, neboť není marnotratná. „Nikdy jsem nerozhazovala peníze za zbytečnosti,“ zapřísahá se maminka dvou dcer. Zoufalá herečka vnitřně utíká do vzpomínek na osmdesátá léta, kdy chodila na konzervatoř a byla mladá a bezstarostná. Co ovšem nepřizná, je fakt, že kdyby měla možnost sdílet své chmury s nějakým blízkým mužem, bylo by jí líp. Bohužel je osamělá, už dlouho.