Náhle mi zemřela sestra. Pro spojení s ní jsem použila černou magii. Nebyl to dobrý nápad.

Když zemřela moje sestra, kterou jsem velmi milovala, hledala jsem různé způsoby, jak se s ní znovu spojit. Kamarádka mi poradila, abych to zkusila přes černou magii.

Její odchod mě zlomil

Sestra pro mě byla tou nejbližší osobou. Milovala jsem ji více než vlastní matku. Zemřela nečekaně, při dopravní nehodě, a já jsem jí neřekla mnoho důležitých věcí. Zničilo mě to. Dala bych cokoliv za to, abych ji mohla ještě spatřit. Moje kamarádka Marie přišla s nápadem, abych pro spojení použila černou magii. Byla to pro mě jistá naděje. Kamarádka mi poradila, jak celý rituál provést. Duchové se prý neradi objevují na místech, kde je hodně lidí. Je dobré pro takovou událost zvolit prostředí samotného hřbitova. Rozhodla jsem se to provést za zdmi hřbitova, kde byla sestra pohřbena.

Provedla jsem rituál

Do hlíny jsem větví namalovala veliký pentagram. Poté jsem do něj vstoupila. Musela jsem několik týdnů trénovat svoji koncentraci. Byla na to potřeba čistá energie. Musela jsem vyřknout mocnou formuli, ve které muselo zaznít jméno osoby, kterou chci vyvolat. V daný moment jsem se musela velmi soustředit a nahromadit veškerou svoji energii na to, co právě dělám. Poté jsem třikrát pronesla: „Aleno, vrať se ke mně, moc tě tady potřebuji, musíš zůstat se mnou.“ Marie tvrdila, že pokud kouzlo zafunguje, nenechá na sebe výsledek dlouho čekat. Jen mě upozornila, že se sestra nemusí vrátit tak, jak jsem ji znala. Bylo zde jisté riziko, že pokud nebudu jednat s úctou k jejímu duchovi, nemusí se vrátit jako hodný člověk, kterého jsem znala.

Podivné příhody

Pár dní, možná i týden, se nic nedělo. Já jsem od toho vlastně nic nečekala. Byl to takový zoufalý pokus se s ní znovu spojit. Ve chvíli, kdy už jsem přestávala věřit, že kouzlo zafungovalo, se začaly dít podivné věci. Nejdříve mi doma začala velmi často problikávat světla. Několikrát po sobě se samy od sebe zavřely dveře. Když jsem to říkala kamarádce, tvrdila, že to bude určitě moje sestra.

Ducha jsem odvolala

Pochopila jsem, že je něco špatně, když jsem seděla v autě. Byla jsem zrovna na dálnici. Zničehonic se pedál plynu sešlápl až na zem. Letěla jsem v autě neuvěřitelnou rychlostí. Nohy mě neposlouchaly. Snažila jsem se sešlápnout brzdu, ale marně. Velmi mě to vyděsilo. Neměla jsem ponětí, jak dlouho to trvalo. Sotva mi nohy povolily, zastavila jsem a vydýchávala to. Zeptala jsem se do ticha: „Jsi to ty, sestřičko?“ Vtom se sám od sebe otevřel kufr auta. Doma mě pak čekal další šok. Klíč nepasoval do zámku ve dveřích. Musela jsem volat zámečníka, který zámek vyměnil. Poté jsem zavolala Marii a požádala ji, aby mi poradila kouzlo, jak ducha odvolat. Hned následující noc jsem ho provedla. Od té doby už jsem měla naštěstí klid.

Veronika T. (53), Poděbrady