Imunitní systém by měl být náš největší spojenec a měl by nám pomáhat zpacifikovat každého nepřítele, který tělo ohrožuje. Ne vždy to tak ale je.
Upozornění vydávaná na různé alergeny už dávno nejsou aktuální pouze na jaře. Nepříjemné reakce se u citlivých lidí mohou objevit prakticky kdykoli. Patří mezi ně kýchání, smrkání, vyrážka anebo také dušnost či otoky. Právě ty jsou ale spojovány i se závažným genetickým onemocněním zvaným hereditární angioedém. Jde o vrozenou poruchu imunitního systému, která dokáže člověka ze dne na den změnit k nepoznání. Vede totiž ke zvýšené propustnosti cév a způsobuje tak bolestivé a rozsáhlé otoky, které mohou připomínat otoky alergického původu. Proto jsou s nimi hodně zaměňovány.
Jak nemoci rozpoznat?
Zatímco alergická reakce vzniká při styku s alergenem a tělo na ni nějak reaminiguje, v případě hereditárního angioedému může otokům předcházet únava, bolest svalů nebo vyrážka. Samotné otoky pak přicházejí ve formě takzvané ataky a rozvíjejí se pomalu. Nejedná se o tak rychlou reakci jako například u alergika po bodnutí včelou. Zhoršují se během 12–36 hodin a ustupují do 2–5 dnů. Jedině co nejrychlejší zaléčení přicházejícího otoku zabrání jeho plnému rozvinutí.
Nejen navenek, ale i uvnitř
Nepříjemnými otoky může být postižen jak obličej a další viditelná místa těla, tak i vnitřní orgány, jako jsou močové cesty nebo trávicí systém. V takovém případě může velmi snadno dojít i k záměně za jiné onemocnění. Projevují se totiž silnou bolestí, neprůchodností střev, zvracením, průjmem, nadýmáním či jinými nespecifickými příznaky. Otoky břicha mohou být třeba mylně diagnostikovány jako náhlá příhoda břišní a pacient tak může být zbytečně operován. Rizikové jsou otoky hrtanu, případně i krčního čípku, měkkého patra a jazyka, které mohou ohrožovat na životě, protože hrozí udušení.
Pomáhají stejné léky?
Nejčastěji používané přípravky při alergiích jsou antihistaminika, která blokují účinek histaminu, jenž se v našem organismu uvolňuje při alergické reakci. Na tyto léky však angioedémy nereagují a jejich léčba vyžaduje podání léčby specifické. „Aktuálně je ovšem hrazena pouze akutní léčba otoků břicha, obličeje a dýchacích cest, které jsou život ohrožující a velice bolestivé,“ upozorňuje MUDr. Marta Sobotková z Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol s tím, že doufá, že do budoucna se to změní.
Nechte se otestovat
Základem vyšetření je podrobné odebrání anamnézy, které spočívá v důkladném rozhovoru lékaře s pacientem. Poté v případě podezření na alergii následují například krevní testy, které ukážou stav specifických protilátek IgE namířených proti různým alergenům nebo provokační testy, při kterých se vyvolávají příznaky alergie tím, že vás lékař vystaví kontaktu s podezřelým alergenem.
