Na kolegy působila dojmem chladné a arogantní dámy. Nikdo ji neměl rád snad proto, že si zejména muže držela od těla. Čekala na toho pravého.
K divadlu přivedla Dobroslavu Stanislavu Budínovou (†78) její maminka Alba, která byla nadšená ochotnice a zpívala v Heřmanicích v kostelním sboru. Malou Slávku herectví okamžitě pohltilo, její otec, soudní referent, z toho však nebyl ani trochu nadšený. Coby poslušná dívka neprotestovala a nastoupila na obchodní akademii. Studium však musela v roce 1942 kvůli druhé světové válce přerušit a začala pracovat jako sekretářka ve Vítkovických železárnách. Proti otcově vůli Slávce Budínové hrozilo, že bude muset odjet na nucené práce do Německa, zachránila ji ale naštěstí herečka ostravského divadla Marie Rýdlová (†86), k níž chodila tajně Slávka na hodiny herectví. Díky ní se pak v roce 1943 stala začínající herečka elévkou s povinností účinkovat v baletu. Tatínek byl sice kategoricky proti, jenže dceři šlo o život, takže neměl na výběr. Tento okamžik odstartoval Budínové divadelní a hereckou kariéru, která jí přivedla později do cesty muže, který jí změnil pohled na svět. Když si televizní diváci vybaví paní Ofku z filmového muzikálu Noc na Karlštejně, asi jen sotva se jim bude chtít uvěřit, že Slávka Budínová často narážela na tvrzení, že nemá talent. V mládí bývala často obsazována do rolí naivních dívek, což jí vůbec nesedělo a necítila se v tom. Snad právě tato skutečnost se posléze odrážela v jejích výkonech. Po dvou letech v ostravské činohře tak došla vedení zřejmě trpělivost a mladá herečka byla propuštěna pro neschopnost.