Můj kousek štěstí

Snacha mi ukradla syna i vnuka

Od začátku jsem se snažila si synovu manželku oblíbit, ale nešlo to

Už skoro rok jsem neviděla svého vnoučka. Syna vídám, jen když se za ním zastavím v práci – a to všechno jen proto, že mě moje snacha nesnáší.

Když mě můj syn Mirek poprvé představil Julii, nejdřív jsem byla ráda, že si našel tak hezkou nevěstu. Julie je velmi atraktivní žena, i můj manžel, který je spíš knihomol, na ní mohl oči nechat.

Ale už při prvním setkání naše konverzace poněkud drhla. Nenašly jsme žádné společné téma. Bylo to pro mě docela rozčarování, když jsem si uvědomila, proč to tak je: má totiž úplně opačné životní hodnoty než já.

Jako z jiného světa

I když jsem nechápala, co na ní kromě její nesporné atraktivity můj syn vidí, nakonec se, na můj vkus dost překvapivě, vzali. Můj syn byl evidentně šťastný, tak jsem se snažila mu to nerozmlouvat. Přesto se mi zdálo, že jsou naprosto nesourodý pár.

U nás v rodině bylo vždy na prvním místě vzdělání, oba naši synové vystudovali vysoké školy, mluví anglicky, německy a francouzsky, a to i přestože jsme hodně dlouho nebyli nijak majetní. Investice do vzdělání se ale vyplatila, oba synové, Mirek i o šest let mladší Jaroslav, mají skvělou a dobře placenou práci a v životě se rozhodně neztratí.

Snacha je kadeřnice a provozuje malý salon se soláriem, tam se také s mým synem seznámili. On mi pak řekl, že byl od jejich prvního vzájemného a dlouhého pohledu „ztracen v jejích očích“. Ne, že by mi vadilo, čím se živí, ale poznala jsem, že pro ni jsou nejdůležitější hodnoty vzhled a peníze.

Vnuka jsem moc nevídala

Snachu nelze přehlédnout, nákladně a nápadně se obléká, nepřehlédnutelné je i její chování. Je velmi extrovertní, neustále něco vypráví, obvykle příběhy svých klientek a klientů, rozhazuje rázně rukama, gestikuluje, hlučně se směje. Když se jí narodil můj vnuk Denis, myslela jsem, že nás to sblíží.

Je to chytrý kluk, dost mi připomíná Mirka, když byl malý. Brzy po porodu si dokonce nechala udělat plastickou operaci břicha, protože prý měla těhotenstvím zkaženou postavu. Asi i kvůli tomu už údajně další dítě nechce.

Myslela jsem si, jak budu mladým s vnukem pomáhat, ale Julie si nepřála, abych jí zasahovala do výchovy, jak mi sdělil syn. Prý mám divné názory a ještě bych vnuka zkazila. Směla jsem za ním přijít, jen když měl třeba narozeniny, svátek nebo na Vánoce.

Hlídání Julie svěřovala jen své matce, které se vlastně dost podobá. Ocitla jsem se na vedlejší koleji a bylo mi to hrozně líto. A můj syn držel s Julií. Řekl mi, že nechce mít v manželství problémy a že to to Julie vlastně myslí dobře.

Zařídila vnukovi hostinu, podle mě trochu nepřiměřenou.

Nikdo mě neposlouchal

Horší ale je, k čemu snacha vnuka vede. Místo aby s ním chodila do přírody, na výlety nebo mu četla knížky či s ním hrála hry, malý Denis prý sedí stále jen u televize, a když se nekouká na televizi, hraje si na počítači nějaké hry. Jediný pohyb, který pro něj jeho matka vybrala, je hokejová přípravka.

Denis tam chodí od svých pěti let, za tréninky a výstroj platí jeho rodiče neuvěřitelné peníze. Denise hokej sice baví, ale živit ho to bude jen těžko, tak zapálený do hry zase není. K čemu pak taková investice je? Jednou jsem se na něj byla podívat na tréninku a byla jsem v šoku.

Tolik vulgarit jsem mezi dětmi snad nikdy neslyšela. Navíc tam panuje silný tlak na výkon a agresivita je snad nezbytnou součástí drilu. Jak může někdo chtít, aby v takovém prostředí vyrůstalo jeho dítě? Chtěla jsem si s mladými o tom promluvit, ale bylo i v podstatě řečeno, že je to jejich věc.

Chtěla jsem s nimi mluvit i o dalších věcech, třeba o tom, že malým dětem se nemůže neustále ustupovat, že potřebují určitá pravidla, chodit včas spát, kvalitně se stravovat a být vedeny k pořádku a úctě k druhým lidem.

Snažila jsem se to podat tak, abych nezněla povýšeně, ale asi se mi to nepodařilo. Snacha mi řekla, že si nepřeje, abych jim zasahovala do výchovy a do manželství a můj vlastní syn se mě ani nezastal.

Očernila mě před synem

Od té doby se mnou snacha vůbec nemluví a vnuka jsem viděla naposledy před tři čtvrtě rokem, když slavil narozeniny. Snacha mu na jeho přání uspořádala dětskou oslavu v jednom řetězci s rychlým občerstvením.

Měl tam svoje kamarády ze školky, snacha a jejich maminky se spolu bavily u kávy, děti udělaly hrozný nepořádek, běhaly tam, házely po sobě jídlo a kelímky, prostě hrozné divadlo. Když jsem je okřikla, snacha se na mě podívala vražedným pohledem a řekla, že bych mohla ty ubohé děti nechat aspoň chvíli se bavit.

Raději jsem odešla. Pak jsem se dozvěděla, že snacha tvrdila mému synovi, že jsem se chovala před jejími přítelkyněmi nevhodně a přede všemi jsem ji ztrapnila. Mirek jí bohužel uvěřil a odmítl se se mnou o tom bavit.

Vnuka jsem od té doby neviděla, na Vánoce odjeli k Juliiným rodičům a telefon mi nebrali. Se synem teď sice občas mluvím, chová se slušně, ale odtažitě. Manžel mi v tom nepomůže a já už nevím, co mám dělat. Nemám dítě, ani svého vnuka.

Mirka (61), Kolín

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden