Život se s Mahulenou Bočanovou (53) nemazlí. Chová se k ní drsně. Ona je tvrdá jako kámen a nedá se říct, že by ji trápení někdy srazilo na kolena. Na dětství vzpomíná ráda. S tátou, architektem Janem Bočanem (†73), na Slapech často plavali přes jezero tam a zpátky, i když to maminka zakazovala.
Otce Mahulena dodnes obdivuje, připadal jí klidný, silný a moudrý. Říkával jí, že Bočani mají hlavu jak železobeton. V představách ho vídá jako lva, který tiše leží, mlčí, občas se výstražně zavrtí. Ale když jednou za dlouhý čas zařve, tak to stojí za to.