Dítě jsem nechtěla. S přítelem jsme se rozešli a bála jsem se být matkou samoživitelkou. Ve snu mě ale navštívil chlapec, který mě prosil, abych ho nezabíjela.
Narodila jsem se ve znamení Kozoroha a můj syn je Štír. I když se běžně v horoskopech nedočtu, zda se tato dvě znamení k sobě hodí, či nikoliv, musím konstatovat, že můj synek je moje největší životní štěstí. Rozumíme si absolutně ve všem, dělá mi jen samou radost, je milý, hodný a obětavý. Dnes si nedovedu představit, že bych svého syna neměla. A přesto tomu tak mohlo snadno být, kdyby se nestalo něco neuvěřitelného, co si neumím vysvětlit. Otec mého syna se snažil všemožně narození našeho dítěte zabránit. Nikdy mě prý nemiloval a náš vztah byl omyl. Když jsem otěhotněla, měla jsem v prvním měsíci menstruaci. V té době jsme se s přítelem rozešli. Těhotenství jsem zjistila o měsíc později. Sdělila jsem to otci dítěte a vzhledem k jeho postoji jsem se rozhodla pro potrat.
Osud mě varoval
Od té chvíle se mi začaly dít podivné věci. Kdykoliv jsem udělala jediný krok k tomu,, abych se dítěte zbavila, roztřásly se skleničky v sekretáři, zazvonil budík, aniž by byl nařízený, pohnul se obraz na stěně nebo vypadla kniha z poličky. Nemohla jsem si toho nevšimnout, dokonce i moje maminka, která se mnou můj problém sdílela, to začala vidět jako znamení. Byla to ona, která jako první došla k názoru, že si to dítě mám nechat. Bůh mě prý neopustí. Já se toho ale bála. Vždycky jsem si přála mít šťastnou rodinu, ve které by měl být otec. Být svobodnou matkou bylo pro mě nepředstavitelné! Dvakrát jsem dorazila do nemocnice a dvakrát utekla z gynekologického křesla. Když jsem z nemocnice odcházela po druhé, zaplavil mě pocit nevýslovné úlevy. V hlavě jsem slyšela naprosto zřetelně cizí hlas, jak mi říká: „Nezabíjej prosím!“ Duše se mi zachvěla a od toho okamžiku jsem začala být velmi silná a klidná jako nikdy v životě.
Vybral si své jméno
Ve čtvrtém měsíci těhotenství jsem začala přemýšlet intenzívně o jménu svého dítěte. Listovala jsem kalendářem a vypisovala si možná jména pro chlapečka a holčičku. Nakonec jsem si zakroužkovala Davida, Tomáše, Kristýnu a Žanetku. S tím jsem ten den šla, spokojená výběrem, spát. Zdál se mi sen, ve kterém se zjevilo dítě, asi šestiletý chlapec, a řeklo jediné slovo: „Ondřej!“ Posadila jsem se na posteli, jak mě ten výjev vyburcoval ze spánku. V tu chvíli jsem věděla, že se mi narodí syn a ne dcera. A tak se také stalo. Můj syn se tedy jmenuje Ondřej. Letos oslaví sedmé narozeniny a je to přesně ten chlapec, kterého jsem viděla ve svém snu před tím, než se mi narodil.
. Kateřina (41), Jindřichův Hradec .
