Pro své dítě si přejete to nejlepší. Proto když mi syn přivedl domů svoji novou známost, nadšením jsem nejásala. Byla totiž jen o pár roků mladší než já.
Náš Kája vyrůstal jako každý jiný chlapec, a když se ozvala puberta, začal chodit s dívkami. Stejně starými nebo mladšími. Zkrátka tak, jak to bývá. Do svých 21 let měl pár známostí.
Pak ale dlouho nic. Nenápadně jsem se ho zeptala, jestli je nějaká slečna, kterou nám neukázal. „Ale tak víš, co, mami. Holky jsou takový hysterický, žárlivý,“ odvětil mi.
Postěžoval si, jak jsou slečny rozmazlené a dětinské a že sice přemýšlí nad skutečně vážnou známostí, jenže nenašel takovou, se kterou by si měl co říct. „Furt řeší šminky, drbou ostatní a tak,“ vadilo mu.
Něco se začalo dít
Když se člověk zamiluje, poznáte to. I já si po nějaké době všimla, že je Kája jiný. Byl veselý, moc se nám neozýval, tak bylo jasné, že má své zájmy někde jinde. Opět jsem se tedy zeptala, jestli nám nechce někoho představit.
„Ale jo, jednou jo,“ odpověděl mi. Bylo to trochu zvláštní, protože předtím s tím nedělal podobné cavyky. Trošku jsem se bála. Aby nepřišel s nějakou potetovanou slečnou, která má dost svérázný názor na svět, nebo tak podobně. Nedala jsem se a nakonec jsme se domluvili, že nám svoji přítelkyni představí.
Mohla by být má sestra
Jak se blížil den D, byla jsem čím dál nervóznější. Přece se nebudu klepat strachy před nějakou holčinou, říkala jsem si. Ale když nevíte, co čekat... Pak se oba objevili ve dveřích.
Simona byla krásná blondýnka, ale hned mi bylo jasné, že 22 let jako mému synovi jí není. Tipla jsem ji na třicet, i když vypadala dobře. Což o to, třicítka není žádný věk, ale pro 22letého kluka?
Večeře proběhla v dobré atmosféře, samozřejmě jsem udržela svoji zvědavost na uzdě. Byla chytrá, milá, vlastně mi na ní nemohlo nic vadit. Ale ten věk mne zajímal…
A co děti?
Hned druhý den jsem zvědavá volala Kájovi. Aby to nebylo tak nápadné, začala jsem hovor slovy: „Napadlo mě, jestli nechceš upéct bábovku, co máš rád. Mohl by sis pro ni přijet.“ „Ale mami, chceš se zeptat na Simonu, že?“ prohlédl mě Kája hned.
Přiznala jsem. Pochválila jsem ji, ale už jsem si neodpustila, jestli mu je jasné, že třicetiletá žena chce asi něco jiného než kluka v jeho věku. „Víš, mami, ono jí třicet není…“ řekl Kája. „A kolik?“ vyzvídala jsem. „Šestatřicet,“ odpověděl. 36… 36!
To číslo mi bušilo v hlavě. Takže bude chtít hned děti. A kluk si zničí život. Nebo nechce ta ženská děti? To nebudu mít vnoučata? Najednou jsem byla k jejich vztahu skeptická. Nevěřila jsem tomu. Nicméně vydrželi spolu už čtyři roky.
Kájovi je dnes 26 let a Simoně 40 let. A čekají první miminko. Vše se zdá být v pořádku a já jsem šťastná, že to dopadlo, jak mělo, navzdory mým bláhovým předsudkům.
