Její příjmení se mnohým špatně pamatuje. To s přezdívkou je to daleko jednodušší. Od chvíle, kdy se objevila ve slavné komedii Slunce, seno, jahody jí většina lidí něžně říká Evíku.
Prý ji nikdy nenapadlo, že by se měla živit něčím jiným než herectví. Není divu. Její babička jí ráda vyprávěla, jaké to je hrát na prknech Národního divadla.
Maminka byla operní pěvkyní a tatínek dlouholetým členem souboru Hudebního divadla Karlín. Ona sama už ve čtvrťáku na DAMU získala první divadelní angažmá.