Podzemí má tu výhodu, že je tam úplně jinak než na povrchu. Ať tam přijdete v létě, nebo v zimě, v katakombách je stále stejně. Vždy ale vyzařují tajemno, jako by tu lidé, kteří je před staletími budovali anebo je užívali, byli stále nějak přítomni. A bedlivě sledovali, kdo to přišel...
Zlaté Hory
V Jeseníkách, 6 km jižně od městečka Zlaté Hory, se nachází historická Poštovní štola, v níž se od středověku těžilo zlato, měď a pyrit. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě a křišťálové jezírko.
Jedná se o pozoruhodně zachovalé důlní dílo s ručně sekanými chodbami a komíny, původním dřevěným potrubím, zbytky důlního čerpadla, korýtkem na odvádění důlní vody, dláty, kladívky. Zbyl tu sklad naštípaných polen dřeva, který dokládá těžbu takzvaným sázením ohně.
Barevné minerály, rozpuštěné ve vodě, tu stěny zbarvily místy do modra a bíla. Štola má název poštovní, protože se tu prý kdysi propadl do hlubiny poštovní kočár. Prohlídková trasa měří přibližně kilometr.
Znojmo
Znojemští měšťané využili na přelomu 14. a 15. století toho, že město stojí na skále a jeho podloží dokonale provrtali, aby měli kde uchovávat velké sudy s vínem i jiné zboží. Za pomoci sekáčů, mlátek a špičáků vykutali chodby, kobky a sály na ploše 35 až 40 hektarů o délce 27 km s ideálním chladným klimatem.
Katakomby jsou spletité a soudí se, že měly i obranný význam. Kilometrová prohlídková trasa je zdobena kostlivci v rakvích, utrápenými zločinci, mnichy i skřety, ale lze si rezervovat i adrenalinovou trasu s čelovkou na hlavě, žebříky a těsnými průlezy.
Klatovy
Katakomby pod klatovským jezuitským chrámem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce vznikly s jeho stavbou v 17. století jako velký pohřební prostor a návštěvníky uchvátí svéráznou morbidní krásou.
Jsou tu vystaveny mumie církevních hodnostářů, vysušené prouděním vzduchu (váží pouhých 10–18 kg). Ale nejen ty. Katakomby jsou rozsáhlé, obohacené o průchody do dalších sklepů pod klatovskou dlažbou, a tak tu uvidíte i vystavené historické listiny, předměty, modely staveb.
Třešničkou na dortu je hrobka rodu Koců z Dobrše, cisterna na vodu a systém na spouštění rakví do katakomb. Prohlídkových okruhů je několik.
Jihlava
Podzemí pod historickou Jihlavou začalo vznikat ve 14. století asi ze skladovacích důvodů, má několik pater a dosáhlo délky 25 kilometrů. Průchozí je jen část katakomb, většina, ústící kdovíkam, je dávno zasypaná.
Výzkumníci hovoří o tom, že se zde zjevuje záhadná temná bytost, vystupující ze stěny v místě geologického zlomu se silným výronem negativní energie.
Podzemí v roce 1997 zkoumal reportér Stanislav Motl, kterému se podařilo v temnotě natočit podivnou bytost bez tváře s tenkým krkem a vlasy ve tvaru přilby, snad ženu. Zdejší prohlídkový okruh měří 2,3 kilometru, k vidění jsou základy historických budov či dřevěné středověké potrubí.
Praha
Katakomby na pražském Vyšehradě jsou vojenskými kasematy pevnostního typu, postavenými za raného a vrcholného baroka. Vojsku měly sloužit jako sklady potravin a munice, a asi proto jsou zdejší chodby, přístupné v délce asi kilometru, sice rovné, ale poměrem šířky a výšky mohou vzbuzovat klaustrofobické pocity.
Najdete tu třeba přízračný sál Gorlice o rozloze 300 m2, kde do prostoru trčí ve strnulých gestech pět originálních soch z Karlova mostu ze začátku 17. století. Kasematy mají čtyři úseky, které ústí na povrch na různých místech vyšehradského areálu. Podzemí se krásně snoubí s procházkou vyšehradským parkem a návštěvou katedrály sv. Petra a Pavla.
Brno
Když v Brně pod kostelem sv. Jakuba na Jakubském náměstí v roce 2001 otevřeli brněnští průzkumníci podzemí kostela, nešlo sem pro množství kosterních pozůstatků téměř vkročit. Od roku 2012 jsou však opravené chodby kostnice otevřené veřejnosti.
Lebky a kosti zemřelých od středověku za morových a cholerových epidemií, za třicetileté, sedmileté a dalších válek jsou srovnané do hranic, valů, stěn a kaskád. Kosti tvoří i tzv. kapli Mrtvých, kde se konají bohoslužby.
Celek nepůsobí morbidně, spíše tajemně, díky citlivému osvětlení a zvláštní hudbě během prohlídky. Po pařížských katakombách tu jde o největší evropskou kostnici neboli osárium.
