Už řadu let jsem svědkem toho, jak darovaná figurka působí kladně na náladu lidí.
Já jsem na cestování nikdy moc nebyla, ale ve svém příbuzenstvu jsem měla hned několik lidí, kteří sjezdili kdejaký kout světa. Nejpilnější v tomto směru byl synovec Adam. Ten se nebál vydat se i do zemí, kam se běžně nejezdí. Jeho oblíbeným kontinentem byla Afrika.
Ze svých cest mi vždycky něco přivezl. Jednoho dne přede mě na stůl položil vyřezávanou pomalovanou figurku. Řekl mi, že to dostal od jednoho vesničana jako ochranný talisman. Brala jsem ta slova spíš jako takový folklór.
Kamarádka se chovala neobvykle
Měla jsem na podobné kousky vyhrazené místo ve vitríně stěny v obývacím pokoji. Figurku jsem umístila na přední místo. Líbila se mi, a aniž bych to dokázala vysvětlit, cítila jsem k ní stále užší pouto. Nedokázala bych ale přesně říct, co bylo tím důvodem.
Dodávala mi každopádně dobrou náladu. Brzy jsem zjistila, že figurka takto nepůsobí pouze na mě. Když přišla na návštěvu kamarádka Marta, čekala jsem, že si bude na všechno stěžovat. Vždycky to tak probíhalo, potřebovala se vypovídat z toho, jak jsou na ni všichni zlí a jak se jí nic nedaří.
Na začátku této návštěvy to nebylo jiné, pak se ale něco začalo měnit. Marta si pojednou přestala stěžovat a na její tváři se postupně objevilo víc úsměvů než za celý předchozí rok. Neušlo mi, že se často dívala na talisman ve vitríně.
Když Marta odcházela, připadalo mi, jako by to byl najednou docela jiný člověk. Vydrželo jí to dost dlouho, znovu stěžovat si začala zase až za týden při telefonickém rozhovoru.
Hádka náhle skončila
Pár dnů po návštěvě kamarádky jsem se dostala do sporu s manželem. Nemohli jsme se dohodnout, zda máme koupit jistou věc do domácnosti nyní nebo zda ještě počkat. Takhle jsme se dohadovali poměrně často, neobešlo se to bez zvýšeného hlasu.
I tentokrát to vypadalo, že vše skončí hádkou a následným oboustranným usmiřováním. Najednou ale manžel dočista obrátil. Aniž bych na něho nějak moc naléhala, uznal, že mám pravdu a začal se mi dokonce omlouvat.
Hleděla jsem na to s otevřenou pusou. Nebylo mi jasné, co se stalo a proč se během chvilky tak změnil. Znovu jsem ale zpozorovala, že manželův pohled mířil na ten talisman z Afriky.
A tehdy jsem si uvědomila, že možná z té figurky vyzařuje nějaká pozitivní energie, která má kladný vliv na člověka, co se na ní dívá. Spojila jsem se pak s Adamem, abych se ho zeptala na podrobnosti o tom, jak ji získal. Synovec ale reagoval spíš překvapeně, protože talisman bral jen jako suvenýr.
Získala jsem jasný důkaz
O tom, jestli skutečně figurka ve vitríně má na lidi kladný vliv, jsem se tedy musela přesvědčit prostřednictvím nějakého pokusu. Vzala jsem ji s sebou do práce. Měla jsem šéfa, který byl věčně nabručený a po podřízených se tak trochu vozil.
Toho dne jsem za ním šla s nějakými nedořešenými pracovními věcmi. Jen tak mezi řečí jsem se zmínila o té figurce, co mi přivezl synovec z Afriky a postavila jsem ji před sebe na stůl. Šéf se nejprve tvářil překvapeně a spíš nedůtklivě. Potom ale začal zázračně roztávat.
Všechny problémy, které se toho dne musely vyřešit, se náhle zdály být jednoduché. Na všem jsme se domluvili během několika minut. To už jsem ztratila poslední pochybnosti. Věděla jsem, že ten talisman z černého kontinentu v sobě má skutečně velkou sílu.
Definitivně mi to potvrdila jedna známá, která se zabývá ezoterikou. Prohlásila, že z talismanu vychází proud pozitivní energie a doporučila mi, ať se o tom raději lidem v okolí příliš nezmiňuji. Tu figurku mám už přes osm let.
Za tu dobu jsem mnohokrát viděla, jak pohled na ni dokázal změnit náladu těm, kdo se zrovna cítili špatně. Někdy si ale říkám, že by bylo mnohem lepší, kdyby to šlo i bez takovýchto kouzel.
Jaroslava K., (67), Ostrava
