Některým lidem je dáno, aby věděli víc, než ostatní, včetně toho špatného.
Měla jsem tetu z matčiny strany, kterou jsem vždy považovala za trochu divnou. Jmenovala se Anežka a celý život žila sama, nikdy se neprovdala. Pro mě byla vždycky trochu tajemnou bytostí a tak to zůstalo i v dospělosti.
Pokaždé den předem
Už když jsem byla malá, tak se o tetě Anežce říkalo, že má schopnost předvídat katastrofy. Tehdy jsem tomu moc nevěřila a vlastně ani nerozuměla. Později jsem se ale přesvědčila, že je to pravda. Ta schopnost nespočívala v nějaké konkrétní předpovědi. Den předtím, než se někde na Zemi něco opravdu vážného stalo, teta všem oznamovala, že přijde hodně špatný den. Neříkala to často a nikdy to nebyla náhoda. Katastrofu předpovídala třeba i před útoky 11. září 2001, kdy nás všechny obvolávala telefonem, že přijde něco opravdu hrozného. Vnímala předem velká železniční neštěstí, pády letadel i zemětřeseními. Nestalo se, aby se zmýlila. Bylo to opravdu děsivé. Já jsem si to plně uvědomila o Vánocích roku 2004, kdy nám řekla, že se přihodí něco opravdu velkého a hrozného. Druhý den postihlo Asii kruté zemětřesení s vlnami tsunami a následkem toho zemřelo více než 200 tisíc lidí.
Přicházelo to samo
Jednoho dne jsem našla odvahu a dala se s tetou do řeči, abych zjistila, jak ke svým předpovědím dochází. Řekla mi, že sama neví, prostě to tak najednou cítí, brní jí hlava, třesou se jí ruce a je jí nevolno. Jakmile tenhle stav nastane, ví, že svět stojí před nějakou další hrůzou. Nic jiného než katastrofy teta předpovídat neuměla, mám na mysli třeba smrt jednotlivých lidí. Nepředpověděla si ani vlastní smrt. Zemřela před třemi roky, na mozkovou mrtvici. Já jsem u ní byla den předtím a na nic si nestěžovala. Zajímalo by mě, jestli jsou na světě i další takoví lidé, kteří umí vnímat, že přichází nějaká špatná věc nebo jestli teta Anežka byla jen výjimkou.
Olga S. (42), Přerov
