Není tak běžné, aby se vás někdo v složité situaci zastal. Je ale dobré vědět, že i dnes takoví lidé jsou. A já ji moc děkuji.
Vybalila jsem konečně i druhu krabici a na pracovní stůl znovu postavila keramický hrnek na tužky. Vyrobil mi ho kdysi můj syn, když chodil do keramického kroužku.
Helena se na mě usmívá: „Vítej zpátky.“ Vím, že to myslí upřímně. Vždyť nebýt jí, skončila bych na pracáku.
Nepříjemná kolegyně
Mé trable začaly, když k nám nastoupila Heda. Velmi ambiciózní mladá slečna, která měla od prvníh dne jasno.
Takové staré vykopávky, jako j, tu nemají co dělat. Náš mladý šéf, přece musí obdivovat především její přednosti a ne mé zkušenosti. Je pravda, že náš šéf dost spoléhal na moji zodpovědnost a letitou praxi. Měla jsem u něho respekt.
Neuvěřitelný podraz
Heda se svými vnadami nezapůsobila tak, jak by si přála a veškerou zlobu obrátila proti tomu, koho na poradách šéf neustále vychvaloval. Na mě.
Aniž bych něco tušila, vkradla se do mých dokumentů a pozměnila pár čísel ve velmi důležité objednávce. Firma kvůli tomu o zakázku přišla a šéfovi nezbýval, nic jiného, než mě vhodit.
Vraťte se, prosím
Ještě jsem byla v šoku, protože jsem nemohla uvěřit, že jsem takovou fatální chybu udělala, když mi zavolal šéf. Helena instinktivně tušila, že jsem to neudělala a začala pátrat.
V kanceláři jsme měly kameru a na ní bylo zcela jasně vidět, jak Heda pracuje na mém počítači. Pod tlakem se nakonec přiznala. Ale nebýt Heleny a šéfa, který se mi omluvil, sama bych se bránit nedovedla. I když jsem nechápala, co se stalo, styděla jsem se ozvat.
Petra R. (57), jižní Morava
