Když jsem poznala kolegu Matěje, okouzlil mě. Hned jsem zalitovala, že je o dvacet let starší a hlavně ženatý. A to jsem ještě netušila, jakou má doma megeru.
Před pár lety jsem dostala nabídku na povýšení v dobře se rozvíjející firmě a tak jsem opustila stávající práci a šla za kariérou. Kolektiv, který byl v této firmě především ženský a již sehraný mě nechtěl přijmout. Musela jsem zatnout zuby a dokázat, že na to mám. Žila jsem v té době sama a tak jsem se doma neměla ani komu vyplakat na rameni.
Velkou oporou mi v té době byl můj jediný kolega Matěj. Byl téměř o dvacet let starší než já. Jako jediný muž mezi ženami byl velmi oblíbený a samozřejmě i patřičně obskakovaný. On ale ničeho nezneužíval. Ke kolegyním se choval jako pravý gentleman. A pomohl i mě.
Jeho vstřícné chování ke mně mi nakonec pomohlo překonat počáteční nepřátelskou náladu ve firmě a zapadnout do kolektivu. Nebýt velkého věkového rozdílu, kdo ví, jak by vše skončilo. Matěj byl pěkný a milý chlap a to se jen tak nevidí.
Jeho žena byla líná
Byl ale samozřejmě ženatý a měl dceru Denisu. S manželkou měli malou zahrádku hned vedle domku mých rodičů, takže jsme se vídali i tam a naše přátelství se prohlubovalo i mimo zaměstnání. Čím dál méně jsem chápala, proč si vybral zrovna Danuši, tak se jeho žena jmenovala.
Zatímco ona se před malou chatkou jen opalovala a krmila, on zatím dřel. Malá běhala kolem a dováděla. Pozor na ni dával ale výhradně on. Nikdy jsem neviděla, že by se o ni její matka jakkoliv starala nebo že by snad Matějovi na zahradě nějak pomohla. Byla to namyšlená fúrie, která jen diktovala, přikazovala a kritizovala.
Také ji moc bavilo lakovat si nehty a celé hodiny byla schopna rozebírat nějaké blbiny s kamarádkami přes telefon. Prostě opravdu šílená ženská a ještě očividně líná! Vůbec se k Matějovi nehodila. Přitom Matěj byl pracovitý, hodný a nenáročný chlap. A jak hezky se choval ke své malé Denise. Takového pohledat!
Neměl pořádně co jíst
Brzy jsme si v práci všimli, že jeho tradičním obědem byl chléb s máslem, sádlem, případně se salámem. „Proč ti žena neuvaří?“ ptala jsem. „Má moc práce,“ mávl rukou a bylo znát, že se o tom nechce bavit. Opravdu jsem nechápala, jaké práce, když Danuše byla dosud doma, i když jejich Denisa už dávno chodila do školy. A bylo jasné, že do práce se nechystá.
Matěj tedy nejen živil celou rodinu sám, ale také se oni i sám staral. Začaly jsme mu s kolegyněmi nosit něco na přilepšenou. Také jsme se občas snažily mu nějak nenápadně a jemně domluvit, ale nechtěl se o svém manželství raději ani moc bavit.
Za odměnu za dobroty, kterými jsme jej rozmazlovali, nám i ve svém nabitém programu kdykoli pomohl. A protože byl zručný, dělal nám i jakéhosi „hodinového manžela“.
Musel spát na zemi
Když mi jednou opravoval kohoutek, najednou se mi svěřil, jak s ním jeho žena doma krutě zachází. Už roky prý spí na zemi. „Copak vy nemáte postel?“ ptala jsem se nechápavě. „Tam spí žena a s ní většinou malá Denda. Už si na to tak zvykly a já prý chrápu!“
Nemohla jsem to pochopit! On spal na zemi v obýváku jako pes, zatímco jeho žena se rozvalovala v ložnici. Matěje měla zkrátka jen jako stroj na peníze a na práci. Netrávili spolu nikdy dokonce ani dovolené!
Ona si v létě jezdila k moři s dcerou za jeho peníze a Matěj makal. „Mně moře stejně nevyhovuje,“ odpovídal jakoby nezúčastněně, ale bylo vidět, jak vyčerpaný začíná být a že i jemu už to začíná přerůstat přes hlavu. Přesto si nikdy nijak nestěžoval. Všem nám ale začínalo být jasné, jak moc je tenhle chlap nešťastný.
Schovával si jídlo!
Když nám ve firmě začali vařit, Matěj začal na obědy také chodit. Vždy ale snědl jen polovinu porce a druhou půlku si balil do sáčku. „Vy jste si pořídili pejska?“ ptala jsem se překvapeně. „Ne. Mně stačí jen půlka, tu druhou si schovávám na večeři.“ To mě úplně odrovnalo.
Z nadstandardního platu, který nosil domů, mu žena nejen neuvařila, ale starala se jen o sebe, utrácela za luxusní oblečení pro sebe a snad i pro dceru, obíhala všemožné zkrášlovací salóny, válela si šunky na zahrádce na lehátku a svého muže nutila jíst zbytky a spát na zemi.
Matěj chodil v jednom a tomtéž oblečení spoustu let a sám si nic nového nekoupil, zatímco jeho manželka na sobě rozhodně nešetřila. „Ty to nevidíš, že tě jen využívá?“ ptala jsem se ho jednou, když jsme rozebírali život. Jen zakroutil hlavou a raději úplně změnil téma. Zřejmě se za to, jak ve svém manželství dopadl, styděl.
Uzrál ve mně plán!
Vše změnila až jedna smutná věc, která ale vše obrátila v dobré. Když mé milé sousedce Lence, která byla v Matějově věku, znenadání zemřel manžel, dostala jsem spásný nápad. Lenka byla stále ještě pěkná a energická ženská, která byla zvyklá se o svého muže s láskou starat a náhlá samota ji skličovala.
Hned mi blesklo hlavou, jak moc by se s Matějem k sobě hodili! Věděla jsem, že mají podobné zájmy. Rozhodla jsem se tedy zahrát si na dohazovačku a dát ty dva dohromady. Jeho manželství dávno nefungovalo a se ženou intimně nežil mnoho let. S tím se mi jednou svěřil. Splnil svůj úkol tím, že s Danuší měli dceru, a tím o něj manželka přestala mít zájem.
Po čase se mi konečně podařilo zprostředkovat setkání. Bylo léto, Matějova žena byla s dcerou jako vždy u moře a on stejně jako jindy chodil do práce. Pozvala jsem tedy sousedku k rodičům na zahrádku, že si užijeme společného grilování. A pozvala jsem i Matěje.
Ti dva si moc rozuměli
Nebylo pochyb o tom, že by si má sousedka Lenka takového prima chlapa vážila. Po společném grilování jsem uspořádala ještě jeden výlet. Pak už jsem do jejich vztahu nemusela zasahovat. Myslím, že vedle Lenky Matěj konečně pochopil, jakou má cenu. Lenka mu občas napekla buchty či bábovku a spřátelili se.
Od přátelství byl jen krůček k lásce. Přesto trvalo ještě dlouho, než se mohl Matěj definitivně odstěhovat od zlé manželky. Ta si totiž rychle uvědomila, že bez svého muže bude mít sice volnou ložnici i obývací pokoj, bude se ale muset začít starat. A to se jí rozhodně nechtělo!
Naštěstí lásce se už nedalo poroučet. Dnes žije Matěj s Lenkou v krásném vztahu a jsem ráda, že jsem dopomohla společné lásce dvou lidí a rozdělila vztah bez lásky, kde jeden jen využíval druhého.
Marta T. (57), Hradec Králové
