Když jí utekl druhý manžel, sesypala se, přerušila práci, smutnila. Ze dna se ale dokázala zvednout a dnes vypadá báječně.
Vyrůstala v Havířově vedle nádraží, a tak je prý pro ni nádraží dodnes symbolem domova. Když přišla na DAMU do Prahy, bylo jí smutno, stýskalo se jí. Proto zamířila na Hlavní nádraží.
Vypadalo jinak než to havířovské, ale stačilo sednout si na lavičku, poslouchat zvuk vlaku a bylo líp. V Havířově Pavla Tomicová (64) bydlela s rodiči a starší sestrou Naděždou v cihlové zástavbě s náměstíčkem, obchody a dvěma školami.
