Hercem se stal Vladimír Pucholt (83) v podstatě z donucení, protože se jako syn známého pražského advokáta, který se v 50. letech odmítl podílet na zinscenovaných politických procesech, neměl šanci dostat na jinou vysokou školu než na DAMU.
Nenápadná hvězda
Pohledný mladík se zasněnýma očima se v 60. letech skvěle hodil do filmů „nové vlny“ a díky snímkům jako Lásky jedné plavovlásky nebo Starci na chmelu se rychle stal nesmírně populární a navzdory svému mládí patřil mezi výrazné osobnosti legendárního Činoherního klubu v Praze.
Ale po srpnu 1968 nechtěl dál žít v okupovaném Československu, tvrdil, že jediným bohatstvím, které člověk má, je jeho duše, a o tu nechtěl přijít. Odešel proto raději do Velké Británie, kde byl naprosto neznámý, ale s pomocí jednoho režiséra, který byl nadšený fanoušek české filmové školy, se tam dostal na medicínu, kterou tolik toužil studovat.
Za hraním tak udělal tlustou čáru a později odešel s manželkou a jejich dvěma dětmi do Kanady, kde chyběli pediatři. A jako ho kdysi milovali diváci, stejně si ho pro jeho laskavost oblíbili malí pacienti a jejich rodiče.
K Čechám má blízko
Do vlasti se natrvalo nevrátil, ale dodnes mluví krásnou kultivovanou češtinou. A ke kořenům mají blízko i jeho děti, takže jeho syn měl před lety svatbu na pražské Staroměstské radnici.
