I když herectví nikdy nestudoval, patřil Václav Postránecký (75)  k našim nejlepším hercům. Původně vyučený zámečník se vypracoval z oponáře až na jeviště Národního divadla. Za svými názory si vždy stál. 

Narodil se v Praze do skromných poměrů. Oba rodiče byli obchodníci, ale nikdy moc na rozhazování neměli. Tísnili se se třemi dětmi v malém bytě o dvou místnostech. Maminka v malém synkovi rozpoznala komediální talent, a tak ho už od útlého dětství vodila do Dismanova rozhlasového dětského uměleckého souboru. Svou první rozhlasovou roli dostal v pěti letech a musel ji odříkat zpaměti, protože v té době neuměl ještě číst. Nadaného kluka si brzy všimli divadelní režiséři a umožnili mu projevit se i na prknech divadla. V devíti letech se pak Václav dostal i před kameru, kdy si zahrál v dětském dobrodružném snímku Konec strašidel. Jeho malým hereckým kolegou byl tehdy Vladimír Pucholt (77), kterého později proslavily Formanovy filmy. Následovaly další dětské role, například ve filmech Punťa a čtyřlístek nebo Malí medvědáři. Jak Václav rostl, začal se přehrávat do rolí mladíků a několikrát vystoupil i ve vinohradském divadle. Na DAMU ho ale nevzali, a tak se vyučil zámečníkem. A protože už dlouho toužil po samostatnosti, odstěhoval se do podnájmu v Liberci.