Ve studni se objevil nečekaný pomocník

Na zahradě jsem objevil částečně zasypanou studnu. Zalíbila se mi a proto jsem ji chtěl obnovit. Během práce se ale objevil podivný mužík, který se zapojil do práce.


Stála na samém konci zahrady stíněna velkým ořešákem. Před zraky ji ukrývaly plazivé rostliny. Cihlový, asi půl metru vysoký kruh, byl zpevněn zrezavělými obručemi. Víko tvořily dvě poloviny betonových půlkruhů a vlnitý plech. Uprostřed zela drobná škvíra, která dávala tušit hloubku studny.


Uvnitř byly naházeny dřevěné trámy, zčásti utopené v olejovém odlesku hladiny. Vody bylo ve studni sotva metr. Rozhodl jsem se studnu uvést do chodu. Musel jsem koupit novou pumpu, natřít cihlovou stěnu obložení a zabezpečit víko, aby do studny někdo nespadl. Původní majitel zanedbal zahradu, takže jsem si musel nejdříve poradit s travnatou džunglí a keři malin a ostružin, které bránily v cestě ke studni.


Sledovaly mě žabí oči


Bylo třeba studnu nejen vyčistit, ale i prohloubit. Spustil jsem dřevěný žebřík do jejich útrob a zjistil, že ji mohu o metr až dva prohloubit. Stál jsem na žebříku, když znenadání vodní hladina pod mýma nohama zabublala a ze středu se vynořil malý kopeček. Vypadal jako želví krunýř. Ukázalo se, že je to vrchol hlavy.


Dlouhé prstence vlasů lemovaly holou lebku a připomínaly chobotnici. Pak se vynořila tvář! Zůstal jsem stát na žebříku přimražen. Hleděly na mě vypoulené oči podobné žabím. Podivná byla i barva kůže nenadálého návštěvníka. Zelenavý obličej byl smíchán se smetanově bílou. Jakmile se ten mužík vynořil se svým hubeným protáhlým tělem, vztáhl ke mně ruce a bral mi kbelík, do kterého jsem chtěl nabírat vydolovanou hlínu s kamením. Vzal mi z ruky lopatu a začal pracovat.


Byl to skvělý pracant


Nepromluvil jedné slůvko. Pomáhal mi. „Zakryj tu studnu něčím, aby do ní nespadly naše děti a začni kopat někde novou!“ řekla mi žena, když jsem ji sdělil svoje tajemství o podivném pomocníku. „Ba ne, tahle studna je dobrá. Prohloubím ji a bude jako nová!“ Uběhlo několik dní. Pomocník se vždy zjevil ve studni v okamžiku, kdy jsem se pustil do práce. Jak se objevil, tak také zmizel.


Ponořil se pod hladinu. Studna byla konečně hotova a žebřík, na kterém jsem stál, najednou klesl do prohloubené studně o dva metry. Bylo to naprosto nečekané a já se ocitl ve studni jako v pasti. V tu chvíli po mě můj tichý společník vztáhl své kostnaté ruce a uchopil mě pevně za kotník. Táhl mě dolů! Marně jsem se bránil a pokoušel se nohu z jeho sevření vyprostit. Vzápětí mě uchopil i za druhou a já nevydržel.


Spadl jsem do vody. Začal boj, kdy jsem se několikrát celý ponořil pod hladinu. Pral jsem se s podivným mužíkem celou věčnost, než se mi ho podařilo ze sebe setřást a vyšplhat po žebříku o několik příček nahoru. Nad mojí hlavou se objevila má žena. Spustila dolů provaz, který uvázala u hrdla pumpy. Po něm jsem rychle vyšplhal nahoru a dostal se ze studny ven. Z hladiny trčely už jen dvě zelené ruce, šmátrající kolem sebe. Studnu jsem zabetonoval víkem. Vzápětí jsme zjistili, že kdysi dávno do studny spadl malý chlapec a utopil se. Začal jsem kopat studnu v jiné části zahrady!


Petr (54) Pardubice


reklama
reklama

Komentáře