Zemřela spisovatelka , filmová scenáristka a režisérka Marie Poledňáková (†81). Získala si srdce celých diváckých generací komediemi S tebou mě baví svět nebo Jak dostat tatínka do polepšovny. Její život ale rozhodně nebyl vždy procházkou růžovým sadem.

Autorka komedie století se narodila ve Strakonicích. Tatínek byl profesorem na univerzitě. V padesátých letech ho ale politické procesy dovedly až k práci v dole a ve slévárnách. Stálo ho to čtyři infarkty.

„Přesto nic pro něj nebylo drama a nic nebyla tragédie,“ vysvětlovala Marie, proč si otce tak moc vážila. „Byl pro mě vzor, ne papírový, ale skutečný člověk, kterému žádná patálie nemohla vzít chuť do života.“

Také Marie měla později problémy s kádrovým posudkem. Vystudovala gymnázium a prožila si první vážné životní chvíle, když v patnácti letech měla autonehodu. „Dovedete si představit, co je to pro holku, když má rozřezanou tvář,“ popisovala těžké roky života.

Brzy nato přišla další zdravotní komplikace, zánět srdečního svalu. Několik měsíců strávila na lůžku. Ty situace ale považuje za klíčové. „V té chvíli to buď člověk vzdá nebo dostane do života strašnou sílu,“ konstatovala.

Z gymnázia musela do továrny!

Jejím velkým snem byla vysoká škola chemická, jenže tam se nedostala. Musela tedy nastoupit jako dělnice do továrny. Osudovým pro Marii bylo setkání s Jaroslavem Dietlem (†56). To se psal počátek 60. let.

Scenárista slavných seriálů slyšel od jejího nastávajícího manžela, jak je v továrně nešťastná a během jedné večeře se jí zeptal, jestli by nechtěla jít pracovat do televize. Marii to trochu zaskočilo, protože v té době doma ani televizi neměli.

Řekla si ale, že je to příležitost, jak uniknout z pracovního procesu a tak tu šanci hned popadla. V televizi si prošla různými profesemi, byla nejdříve asistentkou scény, pak asistentkou režie a pomocnou režisérkou.

Večerně pak vystudovala na DAMU dramaturgii. Když napsala scénář k televiznímu filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku, bála se, že by jí ho některý režisér mohl zkazit. A tak si ke své dosavadní práci přidala ještě tu režisérskou.

Vzal telefonní diář a obvolával chlapy!

S manželem, Ivanem Poledňákem (†77), známým muzikologem a publicistou, se seznámila díky tanci. V době, kdy prožívala zklamání z toho, že se nedostala na vysokou školu, se totiž Marie pustila do tance, a dost jí to šlo! Získala dokonce titul Miss Charleston.

Ivan s ní přišel dělat na tohle téma rozhovor a tak se seznámili. Měli spolu syna Petra (62), ale když mu bylo osm let, rozvedli se.

A právě v tomhle období se začal rodit námět na komedii Jak vytrhnout velrybě stoličku. Malý Péťa si totiž přál mít nějakého tátu, stejně jako potom Vašek ve zmíněném filmu.

„Vzal to pěkně od podlahy. Pořád říkal: Prosím tě, proč ty nemáš nějakýho chlapa, já chci tatínka,“ líčila Marie v jednom rozhovoru.

„Já mu vysvětlovala, že všichni, co za něco stojí, jsou buď ženatí a mají určitě nějaké děti, a že já nechci, aby od nich odcházeli. To, jak hledal ženicha, to přesně Petr dělal. Ty legrační věci pak vymýšlel ještě můj synovec.“

Syn prý vzal její telefonní diář a začal postupně obvolávat jednoho pána po druhém. V té době by prý bral kohokoliv, i když mu maminka postupně vysvětlovala, proč se k ní dotyční muži nehodí.

Cenu zabral ředitel a pak zmizela!

V roli Vaška, jak známo, zazářil Tomáš Holý (†21) – stejně tak i v úspěšném pokračování Jak dostat tatínka do polepšovny. „Mezi mnou a Tomášem se od prvních natáčecích dní vytvořilo silné pouto, jinak by se asi nepovedly ty bezprostřední jedinečné scény,“ vzpomínala režisérka.

„Tomáš byl tehdy naprosto nepopsaný list. Točila jsem v krátkých záběrech, aby se nemusel učit text. Nesnáším, když se děti dialogy naučí doma a pak je před kamerou odříkávají. Chtěla jsem Tomáše zachytit v okamžiku, kdy musí myslet na to, co říká.“

Film Jak dostat tatínka do polepšovny měl obrovský úspěch i v zahraničí. Na festivalu v Monte Carlu dostal hlavní cenu a pro Marii uspořádali slavnostní večeři. Pozlacenou sošku po návratu do Československa zabral tehdejší televizní ředitel, ale po listopadu 1989 se už nenašla.

Možná nevíte, že mělo vzniknout ještě třetí pokračování, krátce před rokem 1989. Mělo se odehrávat 10 let po narození Vaškovy sestřičky a Tomáš Holý, který tehdy už studoval práva, se prý nechal přemluvit jenom k malé symbolické roli. Jeho tragická smrt při autohavárii ale udělala plánům konec.

Za komedii století dostala pokutu!

Námět ke svému nejslavnějšímu filmu S tebou mě baví svět slyšela režisérka Marie Poledňáková kdysi vyprávět na večírku. Chtěla ho také natočit jako televizní film, ale nešlo to. „Najednou nebyly na další moji další komedii peníze,“ popisovala.

„Věděla jsem, že to není jen tak. Dovolila jsem si totiž odmítnout režii scénáře autorky, jejíž matka vládla médiím na Ústředním výboru KSČ. Tehdy jsem se na televizi hodně naštvala, práskla jsem dveřmi a nabídla scénář Filmovému studiu Barrandov.“

Tam se po určitých problémech nakonec snímek natočil, ale bez ztráty kytičky to nebylo. Zatímco děti dostaly za natáčení honorář 3 tisíce korun, Marie měla opačné problémy. Ačkoliv se snažila šetřit a místo v Beskydech, kde se příběh odehrává, se točilo v Krkonoších, stejně překročila plánovaný rozpočet o 400 tisíc.

Všichni tvůrci tak dostali finanční pokutu. Hřát je ale mohl zájem diváků. Ti na rozdíl od kritiků, kterým se nelíbilo, že nezobrazuje typické dělnické rodiny, vyprodávali kina na čtyři dny dopředu. Když se Marie dnes ohlíží za svým životem a svými úspěchy, prohlašuje, že některé věci, hlavně v osobním životě a volném čase, nestačila a měla by hodně co dohánět.

„Přesto mám pocit, že jsem se svou energií nenakládala tak špatně. Za největší štěstí pokládám to, že jsem mohla dělat tvůrčí práci, která mne bavila a která mnohdy potěšila čtenáře a diváky,“ řekla a s tím určitě většina národa souhlasí!

Mrtvice jí zabránila v dalším natáčení!

Marie Poledňáková měla v plánu natočit další film, romantický příběh s detektivní zápletkou Ten, kdo tě miloval. Zabránila jí v tom prodělaná mozková příhoda. Když se jí to stalo, zasáhla sousedka, která zavolala záchranku a oblíbenou režisérku pak musel převézt do nemocnice vrtulník.

Problémy jí zůstaly, hlavně s levou rukou a nohou. Řešila je rehabilitací. Marie měla obrovské štěstí, protože mrtvice většinou zasáhne řeč, takže lidé nemluví a ztrácejí paměť. Dnes už tolik štěstí bohužel neměla, a režisérka s kterou nás tak bavil svět nás navždy opustila. Její komedie tu budou ale s námi navždy! A děkujeme za ně, pani Marie!