Můj kousek štěstí

Velkou závist jsem v sobě nedokázala potlačit

Stalo se to už před mnoha lety. Pracovala jsem tehdy jako prodavačka a neměla jsem zrovna dobré období. Proto jsem své kolegyni vyfoukla lepší pracovní místo a ona musela z firmy odejít..

Byla jsem tehdy krátce po škole a přestože měly moje kamarádky většinou úplně jiné starosti a radosti než já, mě zajímalo jediné. Toužila jsem najít si dobrou práci, začít konečně vydělávat vlastní peníze a postavit se tak po dlouhých letech u rodičů na vlastní nohy. Mým snem bylo co nejdřív se odstěhovat z rodného domku, najít si nějaký malý byteček nebo alespoň pokojíček, kde budu mít dostatek prostoru a hlavně soukromí. Snad i proto jsem se nebála žádné práce a přesto, že jsem vystudovala gymnázium a ještě před pár lety plánovala jít studovat dál, své studium jsem se nakonec rozhodla ukončit pouze maturitní zkouškou. Odmaturovala jsem s vyznamenáním a krátce na to jsem si začala hledat práci. Jako čerstvá absolventka jsem stála v dlouhém řadu uchazečů o zaměstnání a když jsem viděla nešťastné tváře lidí okolo mě, přestávala jsem pomalu doufat v naději na samostatný život. Hledala jsem kde se dalo. Pro nezkušené absolventy jako jsem byla právě já bylo k dispozici jen několik volných pracovních míst nižší až velmi nízké kvalifikace..

Prodavačka s maturitou

Mohla se ze mě proto dočasně stát uklízečka v jedné velké restauraci, pokojská v hotelu Svět na náměstí nebo prodavačka. Přemítala jsem všechny nabídky kolem a kolem, stejně jako fakt, jestli by skutečně nebylo jednodušší zůstat u rodičů a jít dál studovat.Po probdělé noci jsem však dospěla k jednoznačnému rozhodnutí. Už za pár dní jsem proto nastoupila za ten nejnižší plat jako prodavačka do prodejny s nábytkem a těšila jsem se z toho, že se ze mě stala dospělá zaměstnaná žena.Náš obchod byl velký a já se první týdny vlastně jen rozkoukávala. Učila jsem se, kde se jaký sortiment nachází, musela jsem studovat odborné články popisující výrobní procesy a jednotlivé druhy materiálů.Ačkoli jsem si to vůbec nemyslela, práce v obchodě mě pomalu začínala bavit a naplňovat. Ani kolegové a kolegyně nebyli špatní. Snažili se mi pomáhat a byli ke mně hodní. Jak už to ale bývá, vždycky se najde někdo, kdo člověku prostě nesedne.
A takový člověk se objevil i v naší firmě. Moje kolegyně Alena byla velmi ctižádostivá a já jsem svým příchodem zřejmě začala ohrožovat její pracovní pozici. A na pracovišti začaly vznikat první třecí plochy.

Alena po mě šla

Nejdřív jsem byla tichá a všechny její výtky a narážky jsem se snažila ignorovat. Bylo to ale pořád něco. Alena, přesto že byla jen o pár let starší než já, mi dávala jasně najevo, kdo je tady pánem. Já jsem nikdy nebyla žádná uťápnutá holka, proto jsem si i tenkrát řekla, že to takhle prostě nechat nemůžu.Ještě předtím, než mi Aleniny výtky začaly přerůstat přes hlavu, jsem zahájila protiútok. Zjistila jsem tehdy, že moje kolegyně Alena totiž čeká na povýšení a proto se ke mně chová jako k nováčkovi, který si musí svou pozici na pracovišti ještě vydobýt.Nebo si snad už tehdy uvědomovala, že bych ji mohla v jejím pracovním postupu ohrozit? Byla jsem lehce zoufalá a proto jsem začala hledat sebemenší Alenininu pracovní chybu, na kterou bych mohla poukázat.
Když už jsem byla v obchodě delší dobu, zjistila jsem totiž, proč po mě moje kolegyně tolik jde. Šlo skutečně o pracovní povýšení na místo obchodníka, které bylo samozřejmě také mnohem lépe placené. Jiná milá kolegyně mi ve volné chvilce sdělila, že o toto místo Alena už dlouho bojuje.Protože jsem ale do firmy přišla já, začal být její postup na místo, kde by pod sebou měla prodavače jako jsme my, čím dál vzdálenější. Já jsem byla totiž jediná ze všech prodavačů v naší nábytkové společnosti, kdo měl maturitu.Snad i proto se Alena začala mých znalostí oprávněně bát. Sama totiž maturitu neměla.

Povýšit mohla jen jedna z nás

Během týdne jsem náhle změnila pohled na svět. S novým zjištěním jsem si totiž uvědomila, že bych na vyšší pozici obchodnice asi opravdu měla. A peníze navíc, o které mi šlo přece nejvíc, by se mi náramně hodily.S vidinou nového samostatného bydlení se ve mně začala rodit nenávist vůči své urputné kolegyni Aleně. Rozhodla jsem se proto, že začnu dávat veliký pozor a pokusím se upozornit na sebemenší chybu, která by mohla mou nepříjemnou kolegyni Alenu kompromitovat.Ačkoli mělo být vyšší pracovní místo zřejmě původně připraveno pro ní a ona s tím tak počítala, rozhodla jsem začít jí šlapat na paty a lépe placené místo obchodnice v naší firmě získat pro sebe.Stačilo se jen pořádně porozhlédnout a hned jsem měla několik připomínek a výtek, které mohly Aleninu novou pozici ohrozit.Protože byla nervozní, nechávala za sebou spoustu chyb a nedostatků. Kromě toho jsem si také všimla, že náš nadřízený má pro mě zřejmě trochu slabost, a začala jsem toho lehce využívat. On sám věděl, že mám maturitu a že bych se na místo obchodnice hodila lépe.Alena rozhodně dokonalá nebyla a proto bylo skutečně jen otázkou času, kdy si šéf uvědomí, že já jsem na pozici skutečně vhodnější.

Alena udělala chybu a letěla

Když jsem jednou kontrolovala účetní podklady, zjistila jsem velké nedostatky. Chybělo pár důležitých dokumentů, bez kterých se nemohl celý účetní systém posunout dál. Ihned jsem se podívala, kdo měl ony dokumenty na starost a když jsem zjistila, že to byla právě Alena, neváhala jsem a chopila se příležitosti, která mi mohla vynést lepší místo i peníze.Pod provedenou kontrolou účetních dokladů byla podepsaná právě Alena a měla proto plnou zodpovědnost za správnost a provedení své práce. Abych si svůj postup zajistila, zbývalo nyní jediné. Jít žalovat šéfovi! Nikdy jsem taková nebyla, ale řekla jsem si, že tuhle příležitost opravdu nesmím pustit za pačesy.Upozornila jsem svého nadřízeného na nalezené Alenininy chyby a nenápadně jsem se také zmínila o tom, že se tomu ani nemůže divit, když Alena, která byla pouze vyučenou prodavačkou, nemá na rozdíl ode mě ani základní znalosti účetnictví.Šéf mi musel dál za pravdu. Rázně se zvedl od svého stolu a pobídl mne, abych se také vrátila zpět ke své práci. Sám zamířil přímo za Alenou a když jsem jí za pár minut viděla, jak si balí svých pět švestek a z našeho obchodu odchází, bylo mi jí i trochu líto.Mou lítost však vzápětí vystřídala radost..

Nakonec se z nás staly kolegyně i kamarádky

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
Štítky:

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden