Byly doby, kdy jsme Jana Šťastného moc šťastného neviděli. Příjmení nepředurčuje váš život. Plachý rodák ze Zlína si prošel nejedním zklamáním, až našel lásku, zázemí a štěstí. 

Svou první velkou roli získal ještě jako třiadvacetiletý student pražské DAMU. Role v komunistickém televizním seriálu Rodáci mu tehdy změnila život, a to nejen v profesním životě. Prakticky ze dne na den ztratil anonymitu a získal pozornost.

Z popularity měl ale na začátku své kariéry až panickou hrůzu, bál se chodit i do hospody, aby mu ostatní lidé jeho slávu neomlátili o hlavu. Náladu mu nezvedaly ani rostoucí fankluby jeho obdivovatelek. Později ale přiznal, že náročné období ho vyškolilo a dalo mu šanci dospět.

Velký stydlín

V té době však Jan Šťastný přemýšlel, že by možná mohl zkusit nějakou jinou profesi, například medicínu, kam ho to odjakživa táhlo. Do toho ale přišla první