Rodák z pražského Žižkova pro herectví žil. Pětatřicet let zářil na první scéně, zvládal i muzikály, byl hvězdou dabingu.
Podle hlasu jej poznal každý, ostatně také získal cenu za celoživotní dabingové mistrovství. Svůj charakteristický hlas propůjčil například plukovníku Potterovi z kultovního seriálu MASH a pravidelně namlouval také herce Seana Conneryho (89). On sám nepřikládal dabingu takový význam. Byl to rozený herec, i když v dětství snil o dráze pilota. Za téměř pětatřicet let vytvořil na scénách Národního divadla více než sedmdesát rolí. Na prkna naší první scény vstoupil už v pětadvaceti, brzy poté, co vystudoval herectví v Praze na DAMU. Tam byli jeho učiteli Miloš Nedbal (†76), Otomar Krejča (†87) a Radovan Lukavský (†88), spolužáky pak například Petr Haničinec (†77), Josef Zíma (87) či Jana Štěpánková (†84). „Měl jsem v životě velké štěstí, že jsem tu mohl hrát, že mi bylo dovoleno tu hrát,“s pokorou říkával v hereckých ohlédnutích. Když se po roce 1989 začal vytrácet z fermanů, rozhodl se z Národního odejít, ač byl po léta duší divadelních šaten, sedánek v rekvizitárně, vtipným vypravěčem, člověkem věčně usměvavým a plným energie. Dříčem – však si také přivodil první infarkt přímo na scéně Stavovského divadla v roli Cyrana. Jeho tatínek Gustav Brabec byl malířem pokojů, pocházel z vesničky Šanov u Rakovníka. Měl jedenáct sourozenců, z nichž pět padlo v první světové válce. Gustav Brabec byl zároveň vášnivým ochotnickým hercem. Zpíval v Kühnově dětském sboru a hrával v žižkovském Divadle Akropolis.
