Mistr českého herectví a ryzího humoru dokázal vyvolat slzy smíchu, ale i smutku, například v roli alkoholika Káry v inscenaci Ikarův pád. Své publikum neopustil ani v dobách, kdy kvůli těžkému astmatu nemohl skoro dýchat.
Narodil se v Ivančicích na jižní Moravě do početné rodiny, která ho pak celý život inspirovala a poskytla mu řadu témat k vyprávění. Od dětství miloval poutě, cirkusová vystoupení a estrády. Sám byl nějakou dobu členem hudebního sboru. Rodiče pro jeho záliby ale pochopení neměli a přáli si, aby se věnoval něčemu serióznějšímu. Na jejich popud tedy vystudoval strojní průmyslovku, ale už během studia začal ochotnicky hrát v divadelním spolku, v čemž pokračoval i ve svém prvním zaměstnání v Brněnských strojírnách. V roce 1949 se dokonce objevil jako komparz v budovatelském dramatu Velká příležitost. Nutkání neustále bavit publikum ho nakonec dovedlo k tomu, že si podal přihlášku na JAMU. Tam ho přijali až na druhý pokus a v roce 1953 studium herectví úspěšně absolvoval. Krátce nato dostal příležitost vystupovat v zájezdovém Vesnickém divadle, kde strávil jednu sezonu. Tady se setkal s E. F. Burianem (†55), který ho pozval do svého pražského divadla D34. Čtyři roky tu pak piloval své herecké umění. Během stálého angažmá nakoukl i do světa filmu a objevil se v několika malých epizodních rolích, jako třeba Dědeček automobil. Stříbrné plátno ho lákalo stále víc. E. F. Burianovi se Menšíkovy (†58) aktivity ale moc nezamlouvaly, dostali se do konfliktu a Menšík divadlo opustil. V roce 1958 pak získal stálé angažmá ve Filmovém studiu Barrandov, čímž začala jeho dlouholetá filmová kariéra.
