Můj kousek štěstí

Vůně pivoněk probudila moje schopnosti

Ten puget květin jsem si natrhala u kamarádky na zahradě, jejich opojná vůně mě v noci omámila a mně se začaly zdát věštecké sny. Miluju květiny ve váze, je tomu ale už dlouho, co jsem je dostávala pravidelně.

Byla jsem už šest let v důchodu, manžel zemřel a zahrádku ani balkón, kde bych si květinky pěstovala, jsem neměla. Každý den jsem chodila procházkou kolem květinářství a kochala se aspoň tam. Jen málokdy mi ale zbylo z důchodu na to koupit si nějakou už lehce odkvetlou květinu za polovinu.Před rokem jsem náhodou potkala spolužačku ze střední, neviděly jsme se třicet let, protože se provdala na opačnou stranu naší země, a nyní se vrátila do rodného domu svých rodičů. Bylo to náramné shledání.Nedala jinak, než abych ji navštívila, prohlédla si její zahrádku a dala si u ní kávičku. Nad ní jsme si pak dlouho povídaly a vzpomínaly. Už se začalo téměř smrákat, když Růžena vyskočila a táhla mě zpátky na rozvetlou zahradu se slovy: „Natrhej si pivoňky, když se ti tak líbily!“ Nemohla jsem odolat a odcházela domů s nádhernou kyticí, kterou jsem už dlouho neviděla.

Voněly tak omamně!

Nemohla jsem se na ně vynadívat, ve váze se rozvoněly. Jejich vůně byla omamná, když jsem zhasla a chystala se koukat do stropu, jak bývalo před usnutím běžné, napadlo mě, že se mi při té vůni bude jistě dobře spát.V žertu jsem si říkala, že se možná ráno neprobudím a že by to byla nádherná smrt usnout při takové vůni, a už se nikdy nevzbudit. Dál už jsem nic nevymyslela, protože jsem usnula jako špalek. Zdály se mi velkolepé barevné sny, takové americké výpravné.
Procházela jsem sály nějakého zámku, všude bylo světlo a slunce, nádherný nábytek a porcelán. V jedné místnosti přímo na stole stála nádherná soška panenky a kolem porcelánový starožitný servis. Slyšela jsem barokní hudbu a když jsem se vzbudila, cítila jsem se ještě několik minut krásně a slastně.Až mi bylo líto, že sen zmizel. Květiny voněly, až hrůza. Za chvíli jsem zase\usnula a tentokráte se mi zdál sen jiný, moje teta, která se provdala dobře do Rakouska, v něm ležela uprostřed květů, které voněly tak intenzívně, až jsem se zase probudila.

S nimi se nevyspím

To je těmi květy, řekla jsem si. Vstala jsem a odnesla vázu do kuchyně. Trvalo mi dlouho, než jsem tentokráte usnula. Druhý den mi přišel telegram. Říkala jsem si, co se děje, protože všichni mí známí znali číslo na můj mobil.Celá dychtivá jsem se proto začetla. Bylo to německy, a já vyrozuměla, že moje tetička zemřela a já jsem zvána na pohřeb. Vzpomněla jsem si na svůj sen a říkala si, že na mě nejspíš teta při svém odchodu myslela a telepaticky se na mě napojila.Volala jsem to dětem, ale nikdo z nich neměl čas se mnou jet na pohřeb do ciziny. Až nakonec vnučka Markétka. Měla před svatbou a čerstvý řidičák. Trochu jsem se bála, ale ona se zhostila naší cesty skvěle.Poznaly jsme mnoho zajímavých a bohatých lidí. Když jsme odjížděly, tetičky dcera, moje sestřenice, mi dala dárek na památku z tetiny pozůstalosti. Jaký byl můj údiv, když přede mě postavila sošku z mého snu a Markétce věnovala nádherný starožitný servis jako svatební dar.Až dodatečně jsem se dočetla, že omamné vůně pivoněk využívali už ve starém Egyptě věštci k posílení svých schopností.

Terezie (67), Slavonice .

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden