Vyhodili jsme dceru z domu a asi navždy

Když jsme zjistili, že naše dítě bere drogy, zkusili jsme pomoc odborníků

Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Ale já doufám, že jsme jednali správně a že to dcera jednou pochopí.

Máme dvě dcery, starší Danu a mladší Milušku. Miluška je sluníčko, milá, hodná a poslušná. S Danou to je těžší, měla svou hlavu a vždy si tvrdě prosazovala svou. Prostě povahově naprosto rozdílné děti, ale máme samozřejmě rádi obě. Jen jsme ke každé museli mít jiný přístup.

Než bylo Daně sedmnáct, vždycky jsme její výstřelky nějak ustáli. Pak se ale chytla podivné party, začala se toulat a byly z toho hádky. Dělala si, co chtěla, začala mluvit hrubě a chovala se ošklivě k nám i Milušce.

Často chodila domů opilá, jednou dokonce surově strčila do Milušky tak, že upadla a zlomila si zápěstí a rozsekla ret. Zkoušeli jsme to, ale nepomáhaly domluvy ani zákazy.

Hrozné zjištění

Pak jsme zjistili, že se nám doma začínají ztrácet věci. Nejdřív to byly drobnosti, peníze, můj prsten po babičce. Uhodili jsme na Danu, když se po dvou dnech vrátila domů, a tehdy mi to konečně došlo: ona bere drogy. Když jsem jí to vmetla do tváře, ani nezapírala.

Ačkoli jsem to tušila, zůstala jsem jako opařená. Řekla jsem jí, že se půjde okamžitě léčit, jinak bude zle, ale ona se jen smála. Nevěděli jsme, co máme dělat, na koho se obrátit. Alespoň jsme si zamkli to nejcennější a snažili se Danu sledovat.

To ale stejně nebylo možné pořád. Trvalo to asi dva roky. Jednou, po příchodu domů, jsme Danu našli zhroucenou na posteli. Blouznila. Zavolali jsme sanitku a ona pak strávila delší dobu na psychiatrii. Doufali jsme, že jí to pomůže.

Krajní řešení?

Po návratu domů chvíli sekala dobrotu, ale pak se vše vrátilo do starých kolejí. Absolvovali jsme proto několik porad s psychiatry, Dana byla na léčení ještě dvakrát, ale nebylo to moc platné. Nakonec se z ní stala troska.

Miluška z toho byla taky nešťastná, nechápala, co se to s její sestrou děje a projevily se u ní úzkosti. Když nám z bytu zmizel drahý přehrávač, rozhodli jsme se přistoupit k razantnímu kroku. Ostatně toto řešení nám už bylo doporučováno.

Vyhodili jsme Danu z domu. Manžel nechal vyměnit zámky a od té doby jsme Danu neviděli. Trhá nám to srdce, ale psycholog tvrdí, že Dana musí poznat úplné dno, od kterého by se mohla odrazit. Jen doufám, že neskončí špatně. Teď se ale musíme věnovat Milušce, aby to nezanechalo následky i na ní...

Barbora (51), Praha

reklama
reklama

Komentáře