Co si jen pamatuji, tak můj tatínek po celý svůj život sázel Sportku. Když zemřel, převzala jsem tu „štafetu“ chtě nechtě po něm…
Můj tatínek Jaroslav měl tři velké vášně: kouření dýmek, luštění křížovek a pravidelné sázení Sportky. S mojí maminkou jsme si z něj vždycky dělaly legraci, že kdyby místo toho sázení ty peníze ukládal na spořící účet, byl by z něj už dávno milionář.
Vášnivý sázkař
On měl však sázení rád – přinášelo mu to jisté vzrušení a také byl přesvědčen o tom, že to jednou vyjde. Vždy sázel ta stejná čísla. Já jsem, na rozdíl od tatínka, na hazardní hry nikdy nebyla.
Popravdě řečeno jsem se na to dívala stejně jako moje maminka, to znamená spíš s despektem, to jsem však tatínkovi nikdy nepřiznala.
Výherní čísla
Před šesti lety můj tatínek vážně onemocněl. Diagnostikovali mu rakovinu hrtanu. Prodělal operaci, ale nemoc se vrátila a on svůj boj prohrál. Tatínka jsem moc milovala a jeho smrt mnou velice otřásla.
Často jsem si prohlížela jeho fotografie a vzpomínala na něj. A pak, asi tři měsíce po jeho pohřbu se mi začal zdát jeden a tentýž sen. V tom snu jsem dělala to, co po celý svůj život dělával můj tatínek, a co by mě v reálném světě nenapadlo. Sázela jsem Sportku. Pak jsem s napětím sledovala slosování – a ono to vyšlo! Vyhrála jsem!
Sen se opakoval
Když jsem se ráno probudila, hlodalo ve mně, abych si šla vsadit. Zvláštní bylo, že jsem si pamatovala ta vsazená čísla. To nutkání bylo natolik intenzivní, že bylo opravdu těžké mu odolat.
Nakonec se mi to ale podařilo. Jenže asi po třech dnech se sen opakoval. Měl skoro ten samý průběh. Vsadila jsem totožný tiket a opět jsem vyhrála. Po probuzení jsem opět měla chuť zamířit cestou do práce do trafiky a vsadit si, ale nakonec jsem se přemohla a neudělala to.
Když se pak sen opakoval potřetí, rozhodla jsem se, že ta čísla vsadím. Jednou a naposledy. Samozřejmě jsem nevěřila, že bych mohla vyhrát, spíš jsem doufala, že se tak toho snu i nutkání jednou provždy zbavím.
Nečekaná výhra
Na vsazený tiket jsem málem zapomněla, protože jsem samozřejmě nebyla zvyklá kontrolovat, která čísla vyšla. Vzpomněla jsem si na něj až týden po slosování. Náhodou jsem ho objevila v peněžence a tak jsem zašla do trafiky, aby mi ho zkontrolovali.
Ke svému obrovskému překvapení jsem skutečně vyhrála poměrně značnou sumu peněz. Nebylo to první pořadí s miliony, ale i tak šlo o nečekaný zisk.
Tátova čísla
Byla jsem z toho v šoku! Ani ne tak z té výhry, nýbrž z toho, že se ten sen skutečně ukázal jako prorocký. Když jsem o tom pověděla mamince, zeptala se mě, jaká čísla jsem vsadila. Ukázala jsem jí tiket a ona na něj nevěřícně hleděla.
Čísla, která nám přinesla tolik peněz, byla tátova čísla, který po celý svůj život sázel. Maminka si je, na rozdíl ode mě pamatovala, ale sama by si je nikdy vsadit netroufla.
Pavlína Š. (53), severní Morava
