Dostala jsem varování před svým budoucím manželem. Později jsem pochopila, že mělo své opodstatnění.
Je to už skoro pětatřicet let, kdy se mi stala velmi zvláštní věc s nadpřirozeným obsahem. Náhodně jsem potkala na ulici úplně cizí ženu, oblečeném v podivném černém oblečení. Měla pro mě důležité sdělení, ale já ho nebrala vážně.
Opravdu divná žena
Všechny moje myšlenky se tenkrát týkaly nadcházející svatby. Chodila jsem s přítelem téměř rok a měli jsme v tom oba jasno. Bylo kolem toho mnoho zařizování. Vracela jsem se právě ze zkoušky svatebních šatů.
Odbočila jsem do postranní uličky a spatřila jsem, jak proti mně kráčí ta žena, kterou jsem výše popsala. Působila na mě dost divným dojmem, první mojí myšlenkou bylo, že je to nějaká bláznivá paní.
Trochu jsem se jí i polekala, ale protože jsem měla vždy pro strach uděláno, šla jsem jí dál normálně vstříc. Žena se na mě upřeně dívala. Pak se usmála a pokynula mi rukou, abych se zastavila.
Jako hypnotizovaná jsem tak učinila. Šokovalo mě, že zná moje jméno. Zeptala se mě, jestli se budu vdávat. Přikývla jsem a žena prohlásila, že mi má předat zprávu. Prý si mám svatbu rozmyslet, jinak mě čeká bolest a lítost.
Měla jsem si to rozmyslet!
Byl to tak neuvěřitelný zážitek, že jsem se s ním raději ani nikomu nesvěřila. Přemýšlela jsem nad těmi slovy a nakonec dospěla k rozhodnutí, že je nebudu brát vážně. Často jsem si později na to podivné setkání vzpomněla, když se moje manželství celkem brzy začalo vyvíjet špatným směrem.
Můj životní partner mi ukázal druhou, nepříjemnou tvář. Došlo dokonce i na domácí násilí. Marně jsem se snažila najít důvody, proč v takovém vztahu dále setrvávat. Skončilo to pochopitelně rozvodem a já zůstala sama s malým synem.
Později jsem přece jen našla hodného muže, se kterým jsem dodnes. Kdybych ale bývala tehdy uposlechla to varování z jiného světa, mohla jsem mít život méně komplikovaný!
Jana V. (60), Teplice
