Když nás před pár dny navždy opustil, zarmoutil Jan Kačer spoustu lidí. Byl totiž nejenom skvělým režisérem, oblíbeným (spolu)hercem, ale i chlapem, kterých je tu pořád ještě málo. Takovým, na kterého je spolehnutí.

Od osudu dostával rodák z Holic naloženo vlastně odmalička. Začalo to tím, že v roce 1938 zkrachovala rodinná továrna na boty a zdrcený táta si tenkrát sáhl na život.

Po „Vítězném“ únoru zase mladému muži s židovsko-buržoazním původem s chutí házeli klacky pod nohy komunisti. Když zjistil, že se nedostane ani na gymnázium, dal si přihlášku do Bechyně, do slavné keramické školy.