Moje chvilka pohody

Začalo to psí rvačkou

I bolestné události se mohou časem proměnit v začátek něčeho nového a šťastnějšího.

Abych se po rozvodu necítila tak sama, pořídila jsem si pejska. Fík, jak jsem ho pojmenovala, byl taková pouliční směska, pětiměsíční štěňátko z útulku. Byl to můj nejlepší kamarád. Byl chytrý a učenlivý, takže když jsme šli na procházku do parku nebo do lesa, tak jsem ho pouštěla i na volno.

Servali se

Jednou odpoledne mi na procházce zmizel Fík z očí a za malou chvíli jsem uslyšela bolestivé zavytí, ze kterého mi ztuhla krev v žilách. Hned jsem se tím směrem rozběhla. Viděla jsem, jak na mého pejska útočí jiný pes, velký, cizí a také puštěný z vodítka.

To už přibíhal jeho majitel, muž asi v mém věku. Naštěstí se mu podařilo obě zvířata od sebe dostat.

Vyměnili jsme si čísla

Omlouval se za svého psa, ale já v tu chvíli viděla jen svého pokousaného Fíčka. Pohádali jsme se a já muži vyčetla, proč svého agresivního psa pouští z vodítka, když si ho neumí ohlídat.

Vyhrožovala jsem mu žalobou a trvala jsem na tom, abychom si vyměnili telefonní čísla. Nebránil se a souhlasil. Když jsem si poznamenala jeho telefonní číslo, vzala jsem Fíčka do náruče a rozjeli jsme se na veterinu.

Zranění mého útuláčka naštěstí nebyla tak dramatická, jak se zprvu zdálo, takže mě nápad se žalobou rychle přešel a papírek s telefonním číslem onoho majitele jsem vyhodila.

Projevil zájem

Uběhlo několik dní, když mi zavolalo neznámé číslo. Nejistě jsem vzala telefon do ruky a hovor jsem přijala. Překvapilo mě, když se na druhém konci ozval majitel toho druhého psa a ptal se, jak se Fíkovi daří.

Dokonce se nabídl, že mi výdaje za veterinu uhradí. Když jsem to odmítla, trval na tom, abych přijala alespoň pozvání na kávu. Nakonec jsem řekla ano.

Skamarádili se

Den nato jsme se sešli v jedné kavárně nedaleko parku. Franta byl také rozvedený a jeho pes byl pro něj, stejně jako pro mě, vším. Zjistili jsme, že toho máme hodně společného. Ani jeden z nás se bezhlavě nehnal do nového vztahu, ale jak jsme se scházeli stále častěji, sympatie se prohlubovaly a dnes jsme spolu už sedmým rokem! A naši psi? Věřte nebo ne, ale i z nich se po nějaké době stali kamarádi.

Lída F. (50), Praha

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden