Zadlužil nás a pak zmizel

Nikdy bych nevěřila, že bude můj manžel tak nezodpovědný. Proč to všechno udělal se ale možná už nikdy nedozvím.

Ta ostuda! Už teď si říkám, že nebudu moc vystrčit ani hlavu z bytu. Vždyť na chodbě se srocují zvědavé sousedky a pečlivě sledují, jak exekutoři vynášejí z našeho bytu ty nejcennější kousky, co tu ještě vůbec ubyly.

Televizi, starožitnou vázu… Jak se tohle vše mohlo stát? Teprve před dvěma hodinami jsem se totiž dozvěděla, že spolu s manželem dlužíme několik desítek tisíc korun! No to je příšerná představa.

Vůbec to nechápu

Já, která celý život převracím každou korunu. Umím dobře šetřit, a také poctivě a včas platím vždy všechny složenky. Nikdy jsem se nezpozdila. Za celou dobu to byla moje povinnost a účty mám pod kontrolou.

Bohužel právě to zřejmě vedlo manžela k tomu, že si o peníze neřekl mně. Seděla jsem na nich. On ale moc rád rozhazoval. Nakupoval by kdejaké hlouposti. Já ho ale držela zkrátka. A tak si zřejmě půjčoval jinde, na vysoký úrok.

Ale proboha na co? Prý hrál automaty! No to už vůbec nechápu. Můj Pepa? Jo do hospody on chodil. S chlapama si ale zahráli tak leda mariáš. To byl podle mě maximální hazard v životě mého muže, kterého byl schopen.

Stále ho hledají    

Jenže teď Pepa zmizel. Předevčírem odešel večer na pivo a už se nevrátil. Tehdy jsem ještě vůbec netušila, co se děje. Zalarmovala jsem celou vesnici. Hledali jsme celou noc marně. Stále ho ještě hledá policie. Jakoby se pod ním země slehla. Naposledy ho viděli v jedenáct večer v hospodě. A odtud je to jen pár kroků k nám domů. Co se mohlo stát?

Mám o něj strach    

Mám hrozný strach. Vztek, který do mě vjel, když zazvonili u dveří exekutoři, mě už dávno přešel. Co když se mi bál o těch dluzích říct? Proto raději definitivně odešel někam pryč, daleko.

Stydí se, zoufá si. Nebo si dokonce něco udělal? Možná mu ublížili ti, kterým dlužil. Leží někde zraněný a čeká, že mu pomůžu. Jako už mnohokrát. Nikdy se nedokázal dost prosadit, bít se za svou pravdu. To jsem musela pokaždé já.

Chlapi se mu někdy smáli, že je podpantoflák. Možná právě kvůli tomu začal s hazardem. Aby se trochu pochlapil. Začínám mít výčitky svědomí.

Pořád ho miluju

Pepa zmizel před dvěma měsíci. A pořád žádná stopa. Jsem naprosto zoufalá. Byt mám sice poloprázdný, jsem téměř bez peněz a dluhů mám do konce života dost. Ale dala bych nevím co za to, kdyby se Pepa objevil.

Vešel by do dveří obýváku a tvářil by se zkroušeně. Určitě bych mu vyhubovala. To ano. Ale jen tak na oko, málo, aby se neřeklo. Uvědomila jsem si totiž, jak strašně moc ho stále miluju, jak hrozně mi chybí. Proč jen se mi nesvěřil s tím, co provedl? Do smrti si budu vyčítat, že jsem byla příliš přísná, příliš rázná.

Evženie J. (61), Dlouhá Lhota 

reklama
reklama