Záhada s kalendářem se vyřešila za půl roku!

Nevysvětlitelná událost se opakovala třikrát po sobě.

Bála jsem se, že v domě straší, ale tajemné síly neměly v úmyslu mi ublížit.

Mnoha lidem se během jejich života stane něco, co zní neuvěřitelně a tajemně. Já k nim také patřím, i když můj příběh se odehrál už před dávnými lety. Tenkrát mi bylo o čtyřicet let méně, měla jsem krátce po maturitě a byla jsem zamilovaná do Filipa, kluka ze sousedství, který však o mně nejevil moc zájem.

Zůstala jsem sama doma

Bydleli jsme v rodinném domku, já, moje starší sestra Jana a rodiče. Zatímco Jana už měla vážnou známost a plánovala svatbu, já jsem se vztahy moc zkušeností neměla. Snila jsem o tom, že si jednou vezmu Filipa odvedle, ale současně jsem si nedělala v tomto směru žádné velké naděje. Jedno sobotní odpoledne vyrazili rodiče na návštěvu k rodičům sestřina snoubence.

Já jsem měla jet původně také, ale necítila jsem se nějak dobře a tak jsem zůstala doma. Tajně jsem se dívala z okna, jestli za plotem náhodou neuvidím Filipa, ale v sousedním domě nejspíš zrovna nikdo nebyl. Najednou jsem pocítila závan ledového vzduchu a vzápětí se moje tělo rozhořelo jako při vysoké horečce.

Nejprve jsem to přikládala nachlazení, ale pak jsem si uvědomila, že se jedná o úplně jiný pocit.  Několikrát se to opakovalo, nejprve mi kolem těla projela studená vlna, potom jsem se celá rozpálila. Nevěděla jsem, co se to se mnou děje.

Nedalo se to pochopit

Chtěla jsem si jít lehnout do postele a vyspat se z toho. Předtím jsem se ještě šla do kuchyně napít. Všimla jsem si přitom jedné podivné věci. Nástěnný kalendář v kuchyni na zdi byl otočený na měsíc listopad. Bylo to zvláštní, protože byl květen. Netušila jsem, kdo a proč by kalendář otáčel. Napadlo mě, že se třeba někdo chtěl podívat na nějaký konkrétní den v budoucnosti  ale k tomu nepotřeboval otáčet celý kalendář, stačilo zvednout list.

Všechno jsem napravila, takže jsem se znovu dívala na květnové dny. Šla jsem si lehnout. Po hodinovém spánku se mi udělalo lépe. Zamířila jsem opět do kuchyně a tam jsem zůstala v šoku stát. Na kalendáři byl znovu listopad. Bála jsem se, že možná do domu někdo vnikl a chce mě strašit. Podezřívala jsem i to, že se už rodiče vrátili a kalendář otočili oni.

Pak mi došlo, že jsou to nesmysly. Rozumné zdůvodnění, proč se kalendář znovu otočil, jsem ale nenašla. Opět jsem vše upravila do správného stavu. Jenže když jsem pak šla do kuchyně potřetí, zase tam byl listopad! To už jsem se trochu třásla strachem a myslela jsem si, že v domě straší.

Když přišel listopad

Mojí příhodě samozřejmě ani sestra, ani rodiče nevěřili. Protože se pak už neopakovala, zapomnělo se na ni. Jen já si občas vzpomněla, když jsem kolem kalendáře procházela. Uplynulo půl roku a nyní už byl listopad tím správným měsícem. Právě tehdy jsem zažila největší štěstí mého života.

Filip mě totiž oslovil a pozval mě na rande. Protančila bych bývala radostí celou noc. Nezůstalo jen u jedné schůzky, najednou se tu začal rozvíjet vztah, po jakém jsem vždycky toužila. Mezitím se už Jana provdala a zanedlouho to začalo vypadat na další svatbu v domě. K té pak skutečně došlo, Filipa jsem si vzala, mám s ním dvě děti, a dnes už jsem i babičkou.

O té záhadě s kalendářem si myslím svoje. Pamatuji si, jak jsem tedy byla nešťastně zamilovaná a cítila naprosté zoufalství a beznaděj. Tajemné otáčení listů bylo podle mě signálem od nějakých dobrých vyšších sil, které mě chtěly upozornit, ať počkám do listopadu. Nikdy potom už se nic podobného nepřihodilo, ale ten nevysvětlitelně se otáčející kalendář mám dodnes schovaný na památku.

Eva L., (61), Uherské Hradiště

reklama
reklama

Komentáře