Byl dvakrát ženatý, nejvíc však miloval tu, kterou si nikdy nevzal: Jiřinu Švorcovou. 

Nenápadný, tichý, trochu záhadný. A nesmírně talentovaný herec, jako stvořený pro role ukřivděných, zakřiknutých, ušlápnutých hubených chlapíků. Ostatně pocit křivdy ho pronásledoval i v životě. „Asi v padesáti případech jsem dělal zkoušky na různé filmy a ani jednou jsem neuspěl,“ konstatoval trpce. „Na Barrandově jsem vedený jen v kategorii úředníků, případně farářů.

Vždy hraji takové zakřiknuté lidi, kteří sem tam něco špitnou. Proto si nemyslím, že bych přinesl filmu něco objevného,“ svěřil se Zdeněk Řehoř s neskrývaným smutkem. Představitel ustrašených mužíků vystudoval v rodném Jičíně učitelský ústav a patrně by zde nastoupil coby pan učitel do obecné školy. Smrt tatínka, živnostníka prodávajícího galanterii, změnila rodině život.

Prostě neodolatelný

Čerstvě plnoletý Zdeněk se s maminkou přestěhoval do Prahy. Učitelství pustil z hlavy. Nejdřív si přivydělával jako