Po otci zdědil bouřlivou povahu, dobrodružnou mysl a odvahu, což předurčilo i jeho životní osud. Naplno pracoval i žil. Když nemohl delší dobu hrát, chřadl.
Zdeněk Štěpánek (†71) přišel na svět o dva měsíce dříve, a to 22. září 1896 v Tvoršovicích u Benešova. Ač byl nedonošený a v té době neexistovaly inkubátory, jeho matce Marii se ho podařilo vypiplat pomocí obyčejné trouby, ve které ho zahřívala. Jeho dědeček Jan Nepomuk Štěpánek (†60) byl dramatikem a ředitelem Stavovského divadla a jeho otec Vincenc se živil jako hospodářský správce a ředitel lihovaru. V soukromí ale výborně zpíval a ovládal hru na 14 hudebních nástrojů. Také byl velkým bouřlivákem a vlastencem. Stál si za svými názory tak vehementně, že se kvůli nim dokázal i poprat. Rodina tak často upadla v nemilost a musela se nakonec odstěhovat. Zdeněk díky tomu v žádné škole nepobyl dlouho a na studium víceméně kašlal. Hospodářskou školu dokončil v Rakovníku. Co ho ale skutečně přitahovalo, bylo divadlo. Začal proto ochotničit v místním Tylově divadle. Po absolvování školy šel na praxi do lihovaru a od roku 1913 pracoval na statku v Josefově jako hospodářský praktikant. Touha stát se hercem ale byla silnější, proto odešel se souhlasem rodičů z domova a nastoupil u kočovné společnosti Adolfa Marka, poté Roberta Morávka a nakonec Karla Jičínského. S divadelními společnostmi kočoval dva roky a zároveň psal vlastní hry, zpíval a zaskakoval i jako tanečník.
