Zatímco v dřívějších letech sklízel jen samé pochvaly a pozitivní reakce na své filmy a pohádky, poslední dva roky ke ZDEŇKU TROŠKOVI (64) jeho kolegové i fanoušci zaujímají spíš opačný postoj, a to především kvůli jeho politickým názorům. A není v tom sám!
Bohužel není jediný, kdo se potýká s hojnými urážkami na svou adresu. Podobně je na tom i zpěvák TOMÁŠ KLUS (31), herečka JITKA SCHNEIDEROVÁ (44) nebo muzikant ONDŘEJ GREGOR BRZOBOHATÝ (35). Ti všichni čelí častým útokům na svých sociálních sítích. „Myslím, že veřejně známá osobnost by neměla vkládat na Facebook své názory ohledně politického rozhodnutí,“ napsal rozhořčeně jeden ze zřejmě bývalých fanoušků Kluse na jeho profil na sociální síti. Tenhle vzkaz ale patří mezi ty nejslušnější.
Tolik už se neprojevuje
Sám Troška by mohl napsat knihu o tom, jaké urážky už na svou osobu slyšel a četl. Proto se raději v posledních měsících internetu vyhýbá. Alespoň sociálním sítím a různým diskusím. „Jako nečtu rádoby kritiky na své filmy, tak nečtu diskuse a debaty na internetu. Svůj soukromý facebookový profil nemám a mít nebudu. Ten, co existuje, spravují fanouškové, a já se za svůj názor nestydím,“ prohlásil oblíbený režisér. Stejně to vnímá i Ondřej Brzobohatý a také to nemá vůbec jednoduché. „Poté, co jsem veřejně podpořil Jiřího Drahoše, následovaly nenávistné reakce a nadávky,“ postěžoval si.
Bojí se jít s pravdou ven
Své si prožila i jedna z oblíbených hereček, která ale nechce být jmenována, protože se bojí slovního útoku od svých kolegů a fanoušků. „Já třeba volila Zemana, ale nemůžu to vůbec před kolegy říct, protože od těch, co mají nejvíce řečí o demokracii, svobodě, slušnosti a změně, vidím jen to, že nesnesou cizí názor,“ prozradila. A i když už je skoro dva měsíce po volbách, nenávist a pomluvy neutichají. Ti, co jsou ve středu všech útoků, které se na ně snášejí den co den, ale zas nemohou odpustit jiným hereckým kolegům, že mlčí. Aby měli klid, tak raději o politice vůbec nemluví.
Co je pro něj nejhorší?
„Skoro třicet let po revoluci se tu lidi bojí říct vlastní názor, mají strach ze svobody slova, aby ho náhodou někdo neurážel, nebo mu třeba nedal práci, protože nevolí tak jako pan režisér, producent nebo ředitel. To je na tom strašné,“ posteskl si Troška. Rád by se vrátil do doby, kdy se lidé mohli o politice normálně bavit třeba v hospodě u piva. Pravdou ale je, že herci a ostatní umělci by měli jít všem ostatním příkladem. Politika by do kultury a uměleckého života vůbec neměla zasahovat, a pokud se jí někteří lidé nechávají tak ovlivnit, že nedokážou přenést přes srdce názor svých kolegů, je to smutné. Vracíme se tak v čase minimálně o třicet let zpátky.
