Ve středu 2. dubna 2025 ve věku 85 let zemřel divadelní a filmový herec Alois Švehlík. Více než tři desítky let byl výraznou osobností hereckého souboru Národního divadla v Praze. Jeho nezaměnitelný hlas zanechal stopu především v dabingu, kde propůjčil hlas například Jacku Nicholsonovi.

„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve středu 2. dubna krátce po půlnoci zemřel doma, obklopen nejbližší rodinou, dlouholetý člen Činohry Národního divadla Alois Švehlík. Čest jeho památce!“ uvedl ráno mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Za svou láskou k divadlu šel odhodlaně krok za krokem

I když ho na DAMU několikrát nevzali, učil se být hercem v malých divadlech. Jeho talent a píle ho dovedly až do zlaté kapičky. Když kráčí, je ztělesněním elegance. Když promluví, ještě tento dojem podpoří. Jeho příjemný, podmanivý hlas otevřel vynikajícímu herci Aloisi Švehlíkovi (†85) dveře do světa dabingu, kde namluvil takové legendy, jako jsou Jack Nicholson (87) nebo Anthony Hopkins (87), za což byl v roce 1999 oceněn prestižní Cenou Františka Filipovského.

Nadaboval i postavy v oblíbených seriálech Profesio­nálové či Schimanski. Alois Švehlík (†85) patřil do generace hereckých bardů, před nimiž se s obdivem sklánějí fanoušci, kritici i mladší kolegové. Když slavil krásných pětaosmdesát let, herectví na hřebíček nepověsil. Účinkoval v divadle a čas od času se objevil i před filmovou či televizní kamerou. Role si však už důkladně vybíral. Jeho životní krédo znělo: Když stárnout, tak zvesela!

Dětství jako řemen

Alois Švehlík se narodil v Pardubicích do obchodnické rodiny. Už jako malý chlapec s rodiči cestoval po trzích. S mladším bratrem Jaroslavem (†42) se odmalička zajímali o divadlo, do světa fantazie tak utíkali před svým cholerickým otcem, který své syny bil tak často a hodně, že mívali po celém těle podlitiny.

„Měli jsme doma korkové lino­leum, které bylo vždycky vyleštěné, a po jeho facce jsem po něm lítal jako hadr na holi,“ vzpomínal herec. Došlo to tak daleko, že jednou Alois Švehlík dokonce utekl z domova. Také ministroval v pardubickém kostele, kde začali oba chlapci hrát v chrámovém ochotnickém divadle.

I když neměl dětství šťastné, přesto se snažil herec jednání svého otce později pochopit. Podle něj měl táta v sobě běsy, které nedokázal ovládat. K určité změně v chování táty došlo prý až ve chvíli, kdy umíral na rakovinu jeho syn Jaroslav.

Setkání u smrtelného lože syna ho úplně zdrtilo. Alois a Jaroslav ale nevyrůstali sami, měli ještě nejstarší sestru Jiřinu (†88), která byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky.

S ním měla syna, známého herce Marcela Vašinku (70), který je tudíž synovcem Aloise Švehlíka. Jiřina bohužel podlehla zákeřné rakovině stejně jako její bratr Jaroslav.

Alois Švehlík (†85) však neměl se svou sestrou právě idylické vztahy. Dokonce měl od ní zakázáno, aby mluvil nad její rakví. Její syn Marcel Vašinka ho ale přesto na pohřeb pozval a po skončení obřadu si zřejmě vše vyříkali.

Šťastné manželství

Spor mezi bratrem a sestrou mělo údajně vyvolat dědictví po rodičích. Vyvrcholilo v době, kdy hercova sestra přestala pracovat jako uvaděčka a šatnářka ve Stavovském divadle, kde její bratr hrál. Tehdy spolu přestali mluvit úplně.

Švehlíkova cesta k divadlu byla složitá. Po základní škole nastoupil na strojní průmyslovku v Chrudimi a po vojně začal pracovat v továrně.

Tam se potkal se svou budoucí ženou Florentinou (82) a krátce nato, v roce 1967, se vzali. Ze šťastného manželství se narodili Tereza (56), David (53), který je dnes také hercem, a nejmladší dcerou je Andrea (47).

Pan Mattoni

Už jen proto, jaké dětství si Švehlík kvůli despotickému otci zažil, nevztáhl nikdy ruku na žádné ze svých tří dětí. A stal se prý nejhodnějším tatínkem a posléze i dědečkem na světě, jak o něm členové jeho rodiny s láskou říkají.

Jen krátce po seznámení s Florentinou Švehlíka ale zlákalo opět divadlo. Jeho pokusy dostat se na DAMU byly sice neúspěšné, on to ale nevzdal. Nastoupil jako elév do divadla na Kladně a pak prošel několika oblastními divadly, kde se snažil získat herecké vzdělání a zlepšovat svůj projev.

Až v roce 1974 se mu podařilo získat stálé angažmá v Městských divadlech pražských a v roce 1988 se stal členem Národního divadla. S příchodem do Prahy si zajímavého herce všimla televize a hned poté i film.

Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří Smrt krásných srnců, Černí baroni a zaregistrovali ho též milovníci pohádek, z nichž nejznámější je Princezna ze mlejna, kde hrál mlynáře.

Před kamerou se potkal i se svým synem Davidem, a to v seriálu Já, Mattoni z roku 2016. Oba si v seriálu zahráli stejnou postavu – Alois Švehlík hrál Mattoniho v pozdním věku a David Švehlík zamlada.

O hlas málem přišel

Opravdu velký úspěch má Alois Švehlík (†85) díky další herecké disciplíně, a tou je dabing. Za své mistrovské dílo v českém dabingu získal Cenu Františka Filipovského. V jeho životě však v roce 2006 nastaly kritické chvíle, kdy o svůj příjemný hlas málem přišel.

To když mu diagnostikovali rakovinu štítné žlázy. Nádor v krku se naštěstí podařilo odstranit a hlas zůstal nepoškozen. Herec měl obrovské štěstí!

Jak je jeho zvykem, začal bojovat ze všech sil, přestal kouřit a doufal, že se nádoru v krku zbavil navždy. Po sedmi letech se ale zákeřná nemoc vrátila! Když absolvoval náročnou operaci podruhé, nemohl téměř mluvit.

Musel tehdy přerušit i natáčení seriálu Cesty domů. Jeho postava doktora Bernáta seděla ale shodou okolností právě v kriminále, tak s jeho návratem mohli scenáristé a režisér počkat.

Na chalupě

Alois Švehlík (†85) se zatím snažil nabírat síly na své chaloupce na Chodsku. „Miluji klid a pohodu. Tomu se nic nevyrovná. Máme velkou zahradu, o kterou se hlavně starám já, protože děti mají mnoho práce. Já s manželkou tam trávíme nejvíce času,“ popisoval idylickou atmosféru na své milované chalupě.

Vypadalo to, že se do seriálu Cesty domů už nevrátí, ale nakonec svoji roli dohrál, a to do úplného konce. Tak skvěle se dokázal nakonec znovu dostat do formy. Zdravíčko mu ale už neslouží tak, jako kdysi.

I když už má nárok na zasloužený odpočinek v hereckém důchodu, snažíl se být stále aktivní a nevyhýbal se ani společenským akcím. Stále sršel šarmem a elegancí, věk pro něj bylo jen číslo a jeho elán byl neuvěřitelný. Naposledy zazářil například v seriálu Docent, který předloni odvysílala Česká televize, a režisér Jiří Strach (51) na jeho herecké umění nešetřil chválou.

Zkušené herectví

„Jo, takhle vypadá vyzrálé, zkušené herectví,“ prohlásil. Role, v nichž chtěl Alois Švehlík (†85) hrát, si pečlivě vybíral, však se nebylo ani čemu divit.

Volné chvíle trávil nejraději se svou rodinou, vnoučaty, dětmi i manželkou Florentinou, s níž patřil mezi nejstabilnější páry českého showbyznysu. Byli spolu už sedmapadesát let, skandály se jim vyhýbaly.

K osmdesátým narozeninám měl Alois Švehlík (†85) jediné skromné přání: „Abych se ráno zase probudil. V mém věku to už nemusí být samozřejmé. Také se už vzbudit nemusím,“ řekl tehdy s typickou pokorou.