S Luborem jsem se před osmi lety rozvedla, poté co jsem zjistila, že mě podvádí se sousedkou z našeho činžáku. V tu dobu se mu rozjelo podnikání a najednou měl hodně peněz. Připadal si víc svobodný, ale já jsem v tom úplném rozletu překážela.
Byla jsem pořád ta stejná manželka, kterou už má roky. Okoukaná ženská, která ho nemůže ničím překvapit. Mohlo mi být jasné, že si najde nějakou mladici, které se navíc bude líbit jeho tučné konto. Odstěhoval se a já zůstala v našem velkém bytě sama s dospělou dcerou.
Byl milý, ale...
Jitka byla bláznivě zamilovaná do Lukáše. Po třech letech randění se vzali. Lukáš byl opravdu fešák a hodně z toho profitoval. Byl milý, měl šibalský úsměv a chlapské rysy. Urostlá vysoká postava jeho mužské vzezření ještě umocňovala.
O holky jistě neměl nikdy nouzi. Chápu, že Jitku upoutal na první pohled. Jejich vztah má ale malý háček. Jitka Lukáše převyšuje intelektuálně i postavením. Lukáš nedodělal ani střední školu a pochází z poměrně nemajetné rodiny, kde si se vzděláním moc starosti nedělali.
Byl to velký rozdíl
Jitka těsně před svatbou dodělala vysokou ekonomickou školu, našla si manažerské místo ve stavební firmě a vydělává hezké peníze. Lukáš se plácal od ničeho k ničemu, chvíli byl barman, chvíli plavčík, pak zas vypomáhal na stavbách nebo u filmu.
Až Jitka řekla dost: „Měl by ses konečně k něčemu připoutat, dělat nějakou smysluplnou práci.“ Společně vymysleli, že pro něj bude nejlepší dělat taxikáře. Jenže neměl auto, tak Jitka na sebe vzala leasing a pořídili solidní ojetý vůz.
Taxikařina Lukáše brzy omrzela a už s Jitkou vymýšleli, do čeho se pustí tentokrát. Nápadů bylo plno, otevřít si kavárnu, bar, květinářství nebo řeznictví. Lubor mě sice úplně odstřihl, ale alespoň podporoval Jitku a měl zájem, jak se jim s Lukášem daří. Slíbil jim, že jim se začátkem podnikání pomůže a měl radost, že se do toho vůbec chtějí pustit.
Společně začali podnikat
Nakonec otevřeli vinotéku za městem a to byl asi správný tah. Široko daleko podobný podnik nebyl, a tak se k nim stahovala spousta zákazníků. Lukáš se v tomto oboru konečně našel.
Objížděl moravská vinařství a domlouval spolupráci. Ve vinotéce trávil mnoho času. Prodával, objednával a vymýšlel, co ještě zlepšit. Měli jsme všichni radost. Kousek od vinotéky našli naši mladí krásný pozemek, do kterého se zamilovali a toužili si na něm postavit domek.
Lubor se vytasil a pozemek jim koupil. Na stavbu zajistil úvěr a půjčil jim nějaké peníze pro začátek. Aby nebylo těch novinek málo, Jitka otěhotněla. Stavba domu tedy byla na místě. Než bude hotovo, budou zatím bydlet pořád u mě v centru.
Vejdeme se tam i s miminkem. Během stavby domu jsem přemýšlela, co budu dělat, až se děti odstěhují. Zůstanu ve stometrovém bytě, který budu sama platit? Jitku s Lukášem napadlo, že bych se mohla přestěhovat blíž k nim.
„U nás za městem vyrůstají pěkné novostavby. Jedna přímo za naší zahradou,“ přemítala Jitka. Přišlo mi to jako dobrý nápad. Když jsem viděla projekt a okolí, byla jsem rozhodnutá. Koupím si menší byt a budu mladým k ruce, když budou potřebovat pohlídat.
Navíc se nebudu cítit tak sama. Nějaké úspory mám a velký byt můžu později pronajmout. Zrealizovala jsem to dřív, než mladí ten dům dostavěli. Už jsem si spokojeně bydlela a těšila se, až se přistěhují za mnou.
Chtěli můj byt
Se stavbou ale byly problémy. Jitka s Lukášem si ukousli moc velké sousto. Postavili obrovský dům, který nakonec vyšel na mnohem víc peněz, než původně zamýšleli. Když se jim narodil Šimon, zjistili, že jim je vlastně dobře ve městě, kde mají všechno po ruce a rozhodli se, že dům prodají.
Něco na tom vydělají a budou spokojeni v mém velkém bytě. Jsem zklamaná, nešťastná a cítím se být podvedená. Nevěřím, že by tohle moje vlastní dcera vymyslela záměrně proti mně. Jenže to samé si nemyslím o Lukášovi.
Prostě mě z mého bytu vyšachoval. Abych mohla hlídat Šimonka, jedu tři čtvrtě hodiny za mladými a do své práce jakbysmet. Jsem teď sice v hezké vísce za městem, kde je plno zeleně, ale zase sama.
Jiřina W. (55), Brněnsko
